Noah Baumach je americký režisér, který natáčí od konce devadesátých let. Dvacet let mu ale trvalo, než přišel na scénu s filmem, který by byl oceněný kritickou i diváckou obcí právě tak jako Manželská historie. Komediální drama a rozvodu je vztahovou intimní zpovědí, která je v současném měřítku žánru vcelku výjimečná nejen svou opravdovostí, ale také tím, že se jedná o další velmi ceněný film, který letos vyprodukoval Netflix.

Začátek je vcelku nevinný. Dvě postavy, Nicole a Charlie, voice-overem popisují to, co na sobě mají rádi. Nevinnost se však změní ve chvíli, kdy se divákovi naskytne pohled do místnosti, kde se právě oba dva nacházejí. Začíná tím příběh, ve kterém je střídavě do smíchu a do breku a který je plný velkých či malých pravd, jež denně prověřujeme. Nahlíží do vztahu umělecky zaměřené dvojice – zatímco je Charlie významný divadelní režisér, který právě chystá svou první hru na newyorském Brodwayi, Nicole je herečka, která právě dostala roli v připravovaném seriálu, ten se ale natáčí v Los Angeles. Jejich vztah se tak začíná rozpadat na kousky a oni dělají, že to nevidí. K tomu mají osmiletého syna Henryho.

Nad příběhem si hlavu lámat nebudete

Řeknete si zřejmě, že tento příběh není nijak originální ani přelomový. A máte naprostou pravdu – není. Co je ale důležité, ani se o to nesnaží. Právě naopak, Baumach se snaží tento klasický hollywoodský příběh pouze uchopit jinou formou, kdy příběh není rozhodně nic, na co by se měl divák zaměřovat. Je fádní, jasně načrtnutý a striktně daný. V tom ale tkví kouzlo toho, proč je Manželská historie solidním dramatem a pro Baumacha dosavadním vrcholem jeho tvorby. Zatímco se divák nemusí soustředit na kdejaké milostné pletky, co se v příběhu motají, typu „co, kde, s kým a jak“, je více zaměřen na samotné dialogy a primárně hereckou akci. Ta je totiž tím, co snímek povznáší na naprosto jinou úroveň.

Životní výkony
Herectví Scarlett Johansson a Adama Drivera nabízí neskutečně procítěné a uvěřitelné výkony, které ústí v to, že si na internetu hledáte, jestli spolu ti dva skutečně nežijí, protože Manželská historie spíše vypadá jako dokumentární snímek. Adam Driver se svým suverénním výkonem dokazuje pozici jednoho z nejtalentovanějších nových herců dneška a stává se jasným kandidátem pro letošní Oscarové klání, ostatně jako film samotný. Famózní práce s herci dokazuje Baumachův potenciál pro další komornější příběhy s pár herci v jednoduchých kulisách, v čemž právě spočívá síla filmu. Dost možná se tak stane Woody Allenem 21. století – užívají vcelku stejných postupů a jejich styl se značně podobá. A Allen rozhodně potřebuje nástupce, to je fakt.

Příběh platný v jakékoli době
Důležitý je také vizuál filmu, který je nestandardní nejen formátem, ale také kamerou, která míří na osmdesátky a devadesátky, což je právě období, kdy byly podobné dramedie o rozvodech vcelku populární. Pokud film porovnáme například s legendárním snímkem Roberta Bentona Kramerová vs. Kramer, najdeme toho vcelku mnoho podobného. O kameru Manželské historie se postaral Robbie Ryan, který se v poslední době vcelku prosadil díky Favoritce Yorgose Lanthimose nebo Loachovu Pardon, nezastihli jsme vás. Vizuál se však dá chápat nejen jako pocta minulosti, ale také jako nadčasovost, respektive nezávislost na době. Může se totiž odehrát kdykoli, ať už je rok 1975 nebo 2020. Doba se mění, my chybujeme neustále. To je další z témat, které protíná Manželskou historii. Sleduje hlavní postavy jako lidi, kteří přirozeně chybují a své chyby se snaží napravovat. Snímek ale neříká, co bylo špatně a co dobře. Nechává diváka přemýšlet. Tragikomický snímek moc nedovysvětluje, a to nejen jednání postav a jejich činy, ale také další maličkosti. Nikdy se tak nedozvíte pointu vtipu o paní v kadeřnictví. A ten měl potenciál.


Manželská historie
režie Noah Baumach
USA, 2019, 136 min