Nový počin autorské dvojice Tomma Moorea a Rosse Stewarta Vlkochodci se odehrává v Irsku roku 1650. Jedinečná výtvarná stylizace a vazba na lokální legendy může po delší době zpřístupnit animovaný film i těm, kteří zanevřeli na produkci velkých amerických studií. Příběh lovce vlků a jeho smělé dcery je dostupný na službě Video on Demand Apple TV+.

Irské město Kilkenny je v polovině 17. století obleženo hustými lesy, které má za domov vlčí smečka. Místní lovec Bill (Sean Bean) dostane od samotného Olivera Cromwella (Simon McBurney) za úkol zbavit hvozd těchto nebezpečných predátorů. Zatímco Bill neúspěšně líčí pasti, jeho dcera Robyn (Honor Kneafsey) v divočině objeví starobylou magii, kterou vládne malá vlkochodkyně Mebh (Eva Whittakerová). Film je produkcí dnes již světoznámé společnosti Cartoon Saloon, která stvořila oceňované animované snímky Brendan a tajemství Kellsu (2009), Píseň moře (2014) a Živitel (2017).


Hluboce zakořeněné děsy
Jak rozkrýt fantastickou říši, kterou před námi tvůrci rozprostírají? Interpretace je vždy lákavou možností. Snadno nám může pomoci odhalit principy, kterými se dílo řídí. Avšak máme-li za cíl interpretaci textu, vystavujeme se riziku, že budeme jen opakovat připravené myšlenkové koncepty. To je alespoň názor kritiků, kteří přihlíží tomu, jak jejich kolegové demonstrují naučené pojmy místo toho, aby umělecká díla detailněji rozebírali.

Příkladem může být známá metoda utváření opozic z různých elementů, které se ve filmu vyskytují. Ve Vlkochodcích jich jen při troše snahy najdeme množství. Irsko proti Anglii, rebelie proti řádu, příroda proti civilizaci, Mebh proti Robyn. To vše jsou elegantní protiklady, které z filmu dělají čitelnou strukturu. Za jednotící motiv by poté šlo označit strach z neznáma, které zde ztělesňuje vše, co pochází z temného hvozdu. Cromwell a jeho věrní zakládají svou existenci na strachu, že je ničivou sílu přírody potřeba zkrotit.

Některé důležité aspekty ale nemůže podobná interpretační skica podchytit. Mnohé opozice by se daly naroubovat na zcela odlišné snímky. Vlkochodci by tím ztratili svou jedinečnost. Tato interpretace by také zploštila historickou rovinu díla. Moore a Stewart se totiž umístěním vyprávění do Irska poloviny 17. století vztahují ke konkrétním dějinným událostem.

Město Kilkenny dobyl Cromwell v roce 1649 během své irské kampaně. Vztah obyvatel k jeho vojskům tedy není primárně založen na strachu z neznámého, ale na vcelku určitém přiškrcení samostatnosti a svobody. Snaha o vymýcení vlků pochází ze stovky let trvajícího úsilí, kterou království podporovalo až do 18. století a díky které vlci z ostrovní divočiny zcela vymizeli. Odvážná Robyn v této situaci není nějaká velká rebelka, ale spíše objevuje pohanský způsob existence v souladu s dominantní přírodou. Moore ostatně při zkoumání starých legend zjistil, že vlci v nich často nebyli agresoři, ale moudrá stvoření, která se lidem dokázala odvděčit. Na těchto půdorysech Vlkochodci vznikali.

Odpoutaný Disney

Mnoha složkami díla prostupuje motiv životního koloběhu. Části i rozsáhlé scenérie tajemného lesa jsou charakterizovány výhradně zaoblenými liniemi, které na místech největší magie tvoří symbolické kruhy. Město je naopak tvořeno ostrými úhly ve stylu dobových dřevořezeb – hranaté jsou například i stíny lidí, kteří ho obývají. Tvůrci podřizují umělecké koncepci i realistickou perspektivu.

Ke konfliktu dochází několika cyklickými přesuny – přechody z města do lesa a poté zpátky. K rozuzlení dochází nepřekvapivě tím, že hlavní postavy zaujmou pozici ve společném kruhu. Samotný proces vyprávění příliš objevný není. Vlkochodci i přes tajnosnubné motivy upřednostňují srozumitelnost a až na jeden dějový zvrat nám poskytují dobrý přístup k důležitým informacím. Fakt, že protagonistku snímek charakterizuje i prostřednictvím jejího starostlivého otce a chybějící matky dělá Vlkochodce snadno srozumitelnými pro mladší publikum.

Film je možná v kontextu západních animačních studií neortodoxní, nevznikl ovšem bez vlivu společnosti Disney. Poznávací znaky z jejích snímků však náležitě přepracovává. Kupříkladu zvířata tak nemají funkci roztomilé atrakce a píseň, která ve Vlkochodcích zazní, postrádá sladká slova a rytmus popových songů. A jakmile film přistoupí k akci, výsledkem není radost a vzrušení, ale strach a destrukce.

Animovaná forma se sebou obvykle nese předsudky, Vlkochodci ale rozhodně nejsou jen pro dětské oko. Obzvláště působivý dvojprogram by mohli tvořit s výborným českým dokumentem Vlci na hranicích (2020). Vznikla by tak rozmanitá výpověď o pronikání člověka do přírody a o zákonité odvetě.

Vlkochodci
režie Tomm Moore
Irsko / USA, 2020