Příběh podle skutečné události o ženě, která prochází po smrti své matky psychickým vyčerpáním a životní krizí. Každý, kdo měl v životě pocit, že musí v určitém momentě prostě vypadnout, utéct pryč od civilizace a problémů s ní spojených, si ve filmu „Divočina“ najde své.

Reese Witherspoon v roli ženy jménem Cheryl Strayed, která se rozhodne přejít nejnáročnější stezku Spojených států, vedoucí od mexických hranic až ke kanadským. Pacific Crest Trail je dlouhá téměř tři tisíce mil a člověk má během tak dlouhé pouti spoustu času na přemýšlení a poznávání sama sebe, svých možností. Hrdince, která se po smrti své matky ocitla ve slepé uličce, začala unikat před bolestí do světa drog a nezávazného sexu, a zraňovala tak svoje nejbližší, to přijde jako ideální způsob, jak se z bludného kruhu vymotat.


Navzdory své minulosti je postava Cheryl hned od začátku velice sympatická. Namísto ufňukané blondýny se ve filmu představuje silná osobnost, která si chce ujasnit svůj život a pročistit si hlavu od všeho, čím si prošla. Vydává se na náročnou pouť nepřipravená, s malými botami a krosnou plnou zbytečností, ale nevzdává se, ani když jí dojde jídlo nebo voda. Příroda jí nastraží mnohé nepříjemnosti, ty však paradoxně nejsou tím nejhroznějším, co ji na cestě potká. Mnohdy nebezpečnější jsou některá její setkání s lidmi, kteří v Cheryl vidí křehkou a nerozumnou dívku a rádi by toho zneužili.

Zajímavá je forma, jíž je příběh vyprávěn. Skládá se ze dvou rovin. Tou první je současnost představující dlouhou pouť, druhou tvoří flashbacky do minulosti, přibližující divákovi hlavní postavu a její povahu předtím, než se odhodlala odejít. A tak po několika záblescích film postupně odhaluje příčiny potřeby utéct pryč od svého dosavadního života. Díky těmto úryvkům z uplynulých let se představuje i postava matky, již ztvárnila Laura Dern (stejně jako Reese Witherspoon rovněž za svoji roli nominovaná na Oscara). Ta měla na svou dceru velký vliv. Naučila ji neztrácet optimismus a mít neustálou chuť do života. A Cheryl v sobě tyto vlastnosti při své pouti znovu objevuje.

Divočina je nejen uchvacujícím cestopisem plným záběrů přírodních scenérií, ale i příběhem o hledání nového smyslu života jedné mladé ženy. Režisér Jean-Marc Vallée (Klub poslední naděje) dokázal tyto dvě linky dokonale propojit. Celým filmem nechal znít oblíbenou melodii té skutečné Cheryl (od Simona a Garfunkela), a tím dokreslil už tak neobyčejnou atmosféru. Nelítostná divočina vtáhne divákovu pozornost a ponechá si ji až do konce. Snímek nepřichází s ničím výjimečným, je právě až příliš přirozený, ničím se nesnaží zalíbit se, chce pouze kvalitně odvyprávět jeden zajímavý životní příběh. A to ho, podle mého, dělá výjimečným. ∞


Divočina (Wild)
režie Jean-Marc Vallée
USA, 2014, 115 min.