Po nové filmové adaptaci románu Na větrné hůrce v režii Emerald Fennell se na sociálních sítích strhla úplná bouře. Režisérka se pustila do adaptace jedné z nejznámějších klasik britské literatury a svým odvážným pojetím zároveň znovu otevřela otázku, jak svobodně lze dnes zacházet s literární klasikou.

Po čtyřech letech se norský režisér Joachim Trier vrací na filmová plátna se snímkem Citová hodnota. Film je v kinech od konce loňského roku a už stihl posbírat řadu prestižních ocenění — od Velké ceny v Cannes přes Zlatý glóbus pro Stellana Skarsgårda až po triumf na Evropských filmových cenách. Snímek nyní míří i na Oscary. V čem ale spočívá jeho skutečná výjimečnost?

Když se Pinocchio v klasické pohádkové logice promění v chlapce, vypadá to, že lidskost zvítězila: pravdivost, odpovědnost a svědomí překonaly materiál, který byl příliš tuhý na to, aby se mohl chovat čestně. Nejde ale spíš o přijetí určitého modelu lidství – poslušného, morálně čitelného a společensky použitelného? Nefunguje zde proměna těla jako odměna za internalizaci normy?

Rok 2026 bude na filmové novinky nabitý. Od velkolepých hollywoodských blockbusterů přes české seriálové počiny až po festivalové skandinávské a jihokorejské filmy. Vybrala jsem tituly, které stojí za pozornost a na které se letos těším nejvíc – a zdůvodním, proč.

Představte si tohle. Koupíte si lístek na filmovou premiéru. Všude se o ní mluví jako o události roku. Střih. V hlavních rolích Jennifer Lawrence a Robert Pattinson. Zní to jako slibná romantická komedie. Nebo…?

Jak souvisí pravda se lží a jakou podobu má hranice mezi realitou a fikcí? Letošní 24. ročník mezinárodní Přehlídky filmové animace a současného umění proběhne od 4. do 7. prosince 2025 a právě jeho téma Pinocchio Paradox obrací pozornost k paradoxům pravdy, lži a k tomu, jak v digitální době mizí hranice mezi realitou a fikcí. Pinocchiovo tvrzení „Můj nos právě roste!“ je logickým paradoxem a metaforou pro současné informační prostředí, kde pravdivost sdělení nelze jednoduše ověřit.

Týmu Robina Kvapila se povedl dokonalý počin. Vytvořili remake legendární Záhady Blair Witch (1999), přelomového díla filmové historie. Zachytili realitu tří lidí, tří úkazů, jejichž záhadnou motivaci, proč se dobrovolně přihlásili do projektu Velký vlastenecký výlet a setrvali v jeho průběhu „na značkách“, luští teď celé Česko. Jedinými vlastenci z této výpravy pak zůstali filmaři sami.

Slovenský snímek Duchoň měl letos slavnostní premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Čím si získal pozornost největšího českého festivalu? Dá se vůbec v našich podmínkách natočit hudební velkofilm, který bude silný, originální a vizuálně atraktivní?

Vlnka ve vlasech, oblak kouře a štiplavá chuť cigaret nebo výborného třešňového koláče. Zneklidňující, pulzující záběry hmyzu. Postavy nakreslené silnými tahy tuší. Fire walk with me. Řeč nemůže být o nikom jiném. Existuje jen pár umělců, jejichž příjmení se promění v přídavné jméno – a to se následně nadužívá. A přesto se pořád dokola ptáme: Co to vlastně znamená, když se řekne, že je něco „lynchovské“?

Život není film a film není život. A právě díky trikům a efektům je toto konstatování více než nasnadě, když si mám povídat – trochu o životě, ale především o filmu, s jedním z našich největších specialistů na vytváření filmové reality, Borisem Masníkem.

V katalánské vesnici Alcarràs probíhají dramatické změny. Starý Rogelio přihlíží tomu, jak je vlastnická smlouva na jeho pozemek označena za neplatnou. Velký korporát hodlá jeho početnou rodinu vystěhovat, jejich broskvoně vytrhat a zemi posít solárními panely. Snímek Alcarràs ale morální soudy nedělá – možná ke své škodě.

Hudbu a život skladatele Bohuslava Martinů nově zpřítomňuje hraný dokument České televize. Moderně pojatý film představuje skladatelovo dílo velmi přístupnou formou, „mluvící hlavy“ nahradil osobním vyprávěním vdovy po umělci Charlotte. Té také můžeme vděčit za to, že film vůbec vznikl a že se daří šířit skladatelův odkaz i šedesát dva let po jeho smrti.

První celovečerní dokument amerického režiséra Todda Haynese uvozují bezmála šest dekád staré záběry ze show I’ve Got a Secret. Zatímco se klavírista ujme hraní kuriózně repetitivní skladby, kamera zabírá tváře publika, které nechápavě a s úšklebky přihlíží. U klavíru sedí John Cale, člen skupiny The Velvet Underground, která propůjčila titul Haynesovu snímku. Již v této scéně film propaguje centrální tezi, že skupina představovala skutečnou avantgardu – osobitou alternativu mainstreamových praktik a institucí.

Do kina na špičkové snímky středoevropského filmu zve osmý ročník mezinárodního festivalu 3KinoFest.

Osmnáct lidských druhů za dvě miliardy let a utopie je stále jen snem. Last and First Men je filmovou adaptací stejnojmenného spekulativního románu Olafa Stapledona. Vědeckofantastický narativ přibližuje v okázalém pojetí, které užívá enigmatických obrazů a hypnotický mimoobrazový komentář Tildy Swintonové. Jaké pocity impozantní dílo vzbuzuje a jak jej kategorizovat?

Rozhovor o poselství, vizích a činnosti společnosti Free Cinema s jejím dramaturgem, Jiřím Forejtem.

Režisérka Lulu Wang na sebe upozornila už na začátku minulého roku, když na festivalu v Sundance představila svůj druhý celovečerní film Malá lež (v originále The Farewell), který okamžitě vzbudil diváckou i kritickou pozornost.
Znovu se s ním výrazně připomněla na Zlatých glóbech, kde americko-čínský snímek obdržel nominaci za nejlepší zahraniční film a Awkwafina vyhrála cenu pro nejlepší herečku v hlavní [...]

Nový životopisný film snímá z prvního prezidenta České republiky ustálené a stereotypní nánosy. K tématům disentu a totality přistupuje s větší rafinovaností, než bývá u české tvorby obvyklé.