Život není film a film není život. A právě díky trikům a efektům je toto konstatování více než nasnadě, když si mám povídat – trochu o životě, ale především o filmu, s jedním z našich největších specialistů na vytváření filmové reality, Borisem Masníkem.

V katalánské vesnici Alcarràs probíhají dramatické změny. Starý Rogelio přihlíží tomu, jak je vlastnická smlouva na jeho pozemek označena za neplatnou. Velký korporát hodlá jeho početnou rodinu vystěhovat, jejich broskvoně vytrhat a zemi posít solárními panely. Snímek Alcarràs ale morální soudy nedělá – možná ke své škodě.

Hudbu a život skladatele Bohuslava Martinů nově zpřítomňuje hraný dokument České televize. Moderně pojatý film představuje skladatelovo dílo velmi přístupnou formou, „mluvící hlavy“ nahradil osobním vyprávěním vdovy po umělci Charlotte. Té také můžeme vděčit za to, že film vůbec vznikl a že se daří šířit skladatelův odkaz i šedesát dva let po jeho smrti.

První celovečerní dokument amerického režiséra Todda Haynese uvozují bezmála šest dekád staré záběry ze show I’ve Got a Secret. Zatímco se klavírista ujme hraní kuriózně repetitivní skladby, kamera zabírá tváře publika, které nechápavě a s úšklebky přihlíží. U klavíru sedí John Cale, člen skupiny The Velvet Underground, která propůjčila titul Haynesovu snímku. Již v této scéně film propaguje centrální tezi, že skupina představovala skutečnou avantgardu – osobitou alternativu mainstreamových praktik a institucí.

Do kina na špičkové snímky středoevropského filmu zve osmý ročník mezinárodního festivalu 3KinoFest.

Osmnáct lidských druhů za dvě miliardy let a utopie je stále jen snem. Last and First Men je filmovou adaptací stejnojmenného spekulativního románu Olafa Stapledona. Vědeckofantastický narativ přibližuje v okázalém pojetí, které užívá enigmatických obrazů a hypnotický mimoobrazový komentář Tildy Swintonové. Jaké pocity impozantní dílo vzbuzuje a jak jej kategorizovat?

Rozhovor o poselství, vizích a činnosti společnosti Free Cinema s jejím dramaturgem, Jiřím Forejtem.

Režisérka Lulu Wang na sebe upozornila už na začátku minulého roku, když na festivalu v Sundance představila svůj druhý celovečerní film Malá lež (v originále The Farewell), který okamžitě vzbudil diváckou i kritickou pozornost.
Znovu se s ním výrazně připomněla na Zlatých glóbech, kde americko-čínský snímek obdržel nominaci za nejlepší zahraniční film a Awkwafina vyhrála cenu pro nejlepší herečku v hlavní [...]

Nový životopisný film snímá z prvního prezidenta České republiky ustálené a stereotypní nánosy. K tématům disentu a totality přistupuje s větší rafinovaností, než bývá u české tvorby obvyklé.

Dokumentární počin Život v koronténě je opětovnou spoluprací režírovacího dua Martina Müllera a Davida Laňky, kterému vdechla duši aktuální celosvětová problematika pandemie COVID-19. Tvůrci nabízí nahlédnout za oponu sofistikovaně vytvářejícího se spektra všedních okamžiků a poodhalují, jak jejich produkce nabírá na obrátkách.

Román Malé ženy se v USA těší nedozírné popularitě. Původní kniha Louisy May Alcottové vyšla ve dvou částech v letech 1868 a 1869 a postupně se stala definujícím dívčím románem mnoha generací. O oblibě Malých žen jistě vypovídá i sedmero televizních i filmových adaptací. Za scénářem i režií osmé reimaginace stojí Greta Gerwigová. Jako jedna z nejvýraznějších osobností amerického nezávislého filmu se s románem vydává do neprobádaných míst. Příběh čtveřice sester Marchových, jejichž sny dusí společenské tlaky, Gerwigová nahlíží z nového úhlu pohledu. Na potěšení, která dívky v knize zakouší, má režisérka svérázný názor.

Téměř dvouroční práci na filmu Karel, já a ty započal Státní fond kinematografie, který vypsal grant na částečné financování experimentálního či krátkého filmu. Tehdy nepříliš známý Bohdan Karásek zažádal se svým námětem o 400 000 korun, z nichž 330 000 získal – paradoxně na snímek, který není krátkometrážní a ani nijak experimentální. Po ročním psaní scénáře a hereckých zkouškách začalo natáčení nezávislého celovečerního filmu. Karásek však brzy zjistil, že přidělená částka rozhodně nebude stačit, takže si nemohl dovolit původní herecké obsazení a zaplacení členů štábu klasickou odpovídající částkou. „No vlastně to vedlo k tomu, že jsme museli kumulovat funkce. Z toho vzniklo, že můj kamarád Zdeněk Eliáš, který vůbec není kameraman, architekt nebo kostymér, zastal všechny tyhle funkce najednou. Já sám jsem to napsal, zrežíroval a potom sestříhal. Na place byl pak ještě zvukař a herci, víc nás tam nebylo,“ dodává sám Karásek. Většina filmu se odehrává v bytě či pražských ulicích, tím pádem nebylo potřeba platit žádné lokace, což bylo výrazným bonusem.

Srbský film Stehy se věnuje jednomu z nejkontroverznějších témat současného Balkánu. Režisér Miroslav Terzič je vystudovaný právník a možná i proto ve svých filmech popisuje taková témata, která nejsou právně dořešená. Jedním z nich jsou případy ukradených novorozeňat, které rezonují dnešním Srbskem. Více než 500 rodin dodnes hledá své děti, o kterých neví, zda skutečně zemřely po porodu anebo jim byly odcizeny a žijí v adoptované rodině. Pozoruhodný snímek vstoupil do českých kin 5. září.

Součástí festivalu Den Architektury, který probíhá od 1. do 7. října po celé republice i na Slovensku, bude opět filmový festival Film a architektura. Věnovat se bude především hlavním tématům festivalu – Svobodné architektuře a Bauhausu, který letos slaví 100 let od svého založení.

Pro běžného konzumního diváka, který si občas zajde do multiplexu, je celkově artová a nezávislá kinematografie velkou neznámou. Zvláště pak snímky, natočené třeba v zemích bývalého Východního bloku. Lépe na tom je takový divák, který s batůžkem na zádech objíždí filmové festivaly. Jeden z těch největších ve střední Evropě – Letní filmová škola v Uherském Hradišti – letos nabídl zcela novou sekci Terra Festivalis, která se věnuje festivalovým fenoménům posledních let. Jako první mapovala bulharskou kinematografii. Zde nabízíme výběr těch nejzajímavějších snímků.

Filmový přehled navazuje na tištěný časopis, který začal vycházet v roce 1939 a přinášel základní informace o filmech v české distribuci. Jeho internetová verze, která funguje od roku 2016, byla rozšířena o další obsah, který dnes tvoří samostatný filmový magazín Revue, interaktivní rubrika Kontexty a přehled českých filmů dostupných v kinech a online.

Dobré vesmírné sci-fi filmy se často a nikoliv náhodou stávají meditací o lidském údělu: nekonečná rozloha vesmíru se snadno proměňuje ve velké plátno, na něž se samotné filmové postavy – zproštěné pozemské každodennosti a vydané pomalosti svého vesmírného plynutí – promítají jako otázka po tom, co je to lidství. K tomu nejlepšímu z filozofujících filmů, které se odehrávají ve vesmíru, přibyla nyní nová položka, snímek High Life francouzské režisérky Claire Denis.

Před pár dny se v české distribuci objevil film Humorista lotyšského režiséra a scenáristy Michaila Idova. Je to pozoruhodný snímek z několika důvodů. Neuvěřitelně silný a autentický příběh je zároveň věrohodným svědectvím své doby, rovněž odkrývá principy a struktury moci (tehdy i dnes). Je s bravurou vyprávěn filmovým jazykem, ve kterém autor vyniká vytříbeností vkusu i vtipu a řemeslným umem, což svědčí o jeho výjimečném nadání. Film je režijním debutem autora.