Space je název nového EP, které nahrálo na konci listopadu elektronické duo Himalayan Dalai Lama, letošní vítězové hudební exportní soutěže Czeching Českého rozhlasu. Jak k projektu přistoupili, jsem se ptala Davida Novotného a Kryštofa Matěje.

Space je vesmír, subjektivní prostor. Jeho hudební podoba snoubí elektroniku i klasické hudební nástroje, které byly nahrány živě. Propojuje tak prvky, které vytváří unikátní zvukový výstup přesahující žánrová ohraničení. Vizuální podoba tohoto vesmíru vznikla z tekutiny. Zcela konkrétně k ní odkazuje láhev, která je na obalu EP. Uvnitř bookletu se tento zhmotněný, zcela subjektivní prostor se svými vlastními zákonitostmi, rozprostírá. Space je pak v celém vizuálním řešení ukotven typograficky ve funkčním a přetrvávajícím, fontem vycházejícím od Williama Morrise.


Co vám vítězství v Czechingu přineslo?
Je to pro nás takové potvrzení, že to, co děláme, má smysl. A že je na tom potřeba ještě více zapracovat. Czeching u nás má už nějakou prestiž, takže i okolí tě začne brát trošku jinak. A vzhledem k tomu, že děláme elektronickou hudbu, tak v našem prostoru pro takový projekt asi ani větší promo není. Především nám ale vítězství přineslo spoustu zkušeností a ty jsou pro nás vždycky nejcennější.

Před několika týdny jste ve studiu ČRo dotočili EP Space. Vaše technické možnosti to rozšířilo třeba o možnost nahrát do kompilátu živé smyčce. Kdo se podílel na hudební aranži kvartetu? Musela to být výzva a možná i nová zkušenost.
Samozřejmě to byla velká výzva, ale už dříve jsme přemýšleli o zakomponování živých smyčců do naší hudby, jen pro to nebylo adekvátní technické zázemí. Původní motiv přišel od nás a pro kvarteto to potom rozepsal Honza Šikl, který mimo jiné působí v projektu Zabelov Group. Z nahrávání vznikl souvislý materiál, který jsme následně sestříhali a zvukově upravili, aby to ve skladbách co nejvíce fungovalo.

Jak se vám ve studiu pracovalo?
V karlínských studiích Českého rozhlasu se natáčí především symfonický orchestr, takže místy bylo obtížnější vysvětlit náš postup práce zvukovým technikům, kteří jsou zvyklí na nahrávání klasické hudby. Nakonec jsme našli rovinu, ve které jsme dohromady mohli pracovat. Na druhou stranu, co se týče nahrávání živých nástrojů, které jsme na EP použili, tak zvukové podmínky ve studiu byly vynikající a na výsledných nahrávkách je to hodně poznat.

Kolik jste měli času na složení nového EP? Kolik obsahuje skladeb?
Od vyhlášení výhry v Czechingu jsme na to měli přesně dva týdny. Nějaké demo materiály a představu už jsme měli, ale celkově to prošlo revizí a velkou proměnou. Nakonec z toho vyšly čtyři skladby, o kterých jsme byli přesvědčeni, že budou dohromady fungovat, a jsou to nejlepší, co jsme momentálně mohli představit.

Na hostování jste si přizvali další hosty, například Jiřího Hradila z Tata Bojs nebo Jana Uiberlaye z Voodooyoudo. Proč zrovna tyto hudebníky?
Oba známe už delší dobu i z našich předchozích projektů a vybrali jsme je nejenom pro to, že jsou skvělí hudebníci, ale především pro jejich kreativní přístup, kterým tohle EP posunuli.

O čem Space je?
Space by měl vyjadřovat cestu od naší debutové desky LAMA. Chtěli jsme, ať je to takové prostorné, aby si v tom každý našel ten svůj prostor a zároveň i něco z nás.

Vaše EP právě vychází na kazetách. Jak tuhle tendenci vracet se k médiu, které je spíš artefaktem než současným nosičem hudby, vnímáte?
Přesně jak říkáš, je to spíše artefakt a taky tak primárně v dnešní době působí. Všechno je v současnosti stejně digitálně, takže si k tomu každý najde cestu. Kazeta bude sloužit jako nějaká hmotná připomínka, člověk bude vlastnit něco hmatatelného, což pro některé je hodně důležitý pocit.

Máte vy sami nějaké kazety?
Momentálně žádnou. Tak snad pak budeme mít aspoň jednu naši vlastní.

A jaký máte pohled na vinyl?
Vinyl je pro nás zatím pořád nejuznávanější medium. K nahrávce neodmyslitelně patří i vizuální stránka a právě té dává vinyl největší volnost a možnost se plně interpretovat. Samozřejmě i po zvukové stránce je něčím, co nás uklidní a naplní spokojeností, když slyšíš jemně dopadnout jehlu do drážky, chvíli šum a pak začne hudba.

Myslíte, že se může hudba zase vrátit na fyzické nosiče nebo tahle forma zůstane marginální?
Takhle nad tím nepřemýšlíme. My jsme rádi, že hudba je a je alespoň někde. Způsob reprodukce potom může být u každého jiný, ale pořád je to ta hudba. Samozřejmě, čím jednodušeji se k ní dostaneš, tím míň si jí vážíš.

Chystáte release party k uvedení nového EP?
Chystáme, ale spíš to bude taková mini-konference. Chtěli bychom říct pár slov o tom, jak celý projekt vznikal, proč tu hudbu děláme, co máme v plánu a jaký jsou naše vize. Mělo by to být celé propojené s vizuální stranou EP Space a celkově lidem nabídnout něco víc než jen poslech. První oficiální křest bude v Praze v pondělí 12. 12. v 18 hodin v Musictown Record Store.

V lednu vás ještě čeká vystoupení na holandském showcase festivalu Eurosonic Noorderslag. Co od toho očekáváte?
Čekáme, že si dobře zahrajeme, cesta proběhne v pořádku a podíváme se do Holandska. Tyto tři podmínky jsou pro nás vždycky u živých koncertů nejdůležitější. Samozřejmě budeme rádi, když se potkáme s někým ze světové scény a budeme si rozumět. Přemlouvat nikoho k poslechu naší hudby ale nechceme.

Očekáváte, že se vám díky tomuto mezníku otevřou nové dveře? Jak si představujete prostor za nimi?
Upřímně – ten prostor ještě neexistuje, ale něco pomalu vzniká. Dveře se nám kvůli tomu určitě neotevřou, ale možná se objeví a my si je stejně musíme otevřít sami. Chtěli bychom říct, že vidíme sebe na velkých podiích významných světových festivalů, ale spíš nevidíme nic. Protože kdyby tam ty dveře nakonec byly, kdybychom je nakonec otevřeli, tak se stejně až teprve na prahu budeme rozhodovat, jestli jít nebo ne.

Za relativně krátkou dobu jste toho na hudební scéně udělali poměrně mnoho a stále na velmi kvalitní úrovni. Jak vnímáte čas? Co je to pro vás za pojem?
Čas nám chybí. Prakticky je to ale stejný pojem jako prostor a ten tvoříme v čase. V podstatě se na něj neohlížíme, ale snažíme se s ním nakládat tak, abychom byli se svým vlastním svědomím spokojeni. Jediný čas, který neovlivníme, je ten, který prospíme. ∞