To nejlepší nakonec. Co se týče nezávislých kulturních akcí, po šest let, po šest sezón, zosobňuje toto heslo samorostlá kulturní událost, která, eufemisticky řečeno, není právě synonymem žhavé letní noci. Podaří se zde občas přimrznout. Nedáte-li si pozor a zázvorový čaj, můžete se tu i nastydnout. V každém případě ale na Freeze Festu máte možnost spatřit, slyšet a zažít to, co v Čechách málokde.

Ve srovnání s nedohlednými džunglemi vojenských prostorů, hostících akci v předchozích letech, vtiskly letošku do větší míry svůj punc industriální kulisy – mírně zchátralý areál bývalé uhelné elektrárny, podle baťovského modelu střídající zástavbu s přírodními plochami. Prakticky to oproti ročníkům minulým znamenalo více betonu a asfaltu a méně místa pro hudební produkce; vměstnaly se pouze čtyři stage. Zdálky viditelnou dominantu místa tvořil dnes již oblaka dusivého dýmu nevypouštějící komín, z něhož bylo během akce navzdory zákazu vstupu nutno sundat menší množství samozvaných stavbylezců.

Při průzkumu areálu zblízka každý milovník industriální romantiky aka Gotham City / Fallout nutně zaplesal nad centrální halou – Katedrálou –, do níž zmíněný tyčící se monument ústil.

Potenciál tohoto úchvatného prostoru zůstal bohužel zčásti nevyužitý. Výkonnost ozvučení sousední Bass music stage po letech klidu rozpohybovala nánosy uhlí v zásobnících nad prostory prvního patra Katedrály, z bezpečnostních důvodů tak nezbylo než zde umístěnou galerii, bar, chillout a v neposlední řadě nádherný výhled na „místo činu“ navzdory hodinám a dnům tvrdé práce FreakDome crew oželet.

Unikátní zvukové zážitky nabídla v sobotu 14. září Bass music stage. Hudebníci se střídali v intervalu dvaceti minut, každou chvíli tak v rámci této Dubwise Conference aparaturu rozezvučel další z pestré škály dubových subžánrů a odstínů.

Kromě nepřetržité exhibice a procvičování na vlastním paloučku vytřela špička českých žonglérů účastníkům zrak ohnivým průvodem o sobotní noci.

Podivuhodná světla nehořela jen na roztočených řetězech a tyčích. Vizuální orgie byly přichystány po straně Katedrály, jejíž vnější stěna posloužila jako projekční plocha, kde mezi pohádkově nasvícenými barely na vodu ovládal svůj arzenál mistr videoartu vytvářející gigantické pohyblivé obrazy.

Hned vedle se skrýval další chod této vizuální hostiny. Vstupem do přilehlého hangáru se ocitl člověk v hájemství interaktivna – z dřívějších ročníků známý reaktivní projektor reagoval na vstup lidské bytosti do vyznačené plochy na podlaze a převedl její pohyb do ornamentální podoby.

Pečlivý a přepestrý výběr toho nejzajímavějšího z kapel tuzemska i blízkého zahraničí naservírovala k tanci i poslechu Chalupářská band stage, třešničku na dortu zosobnilo pařížské uskupení Pornostereo.

Zásobování rovnými beaty obstarávala Acidelika stage, mocným příspěvkem k celkové atmosféře tohoto prostoru bylo opět stmelující šapitó, po stranách tradičně dekorované psychedelickými plachtami a strategicky doplněné sousedící čajovnou v plně nekuřáckém stanu, kteréžto prostředí působilo v pulzujícím továrním areálu jako nefalšované pohlazení na duši.

Skutečně jako intergalaktický koutek se zaparkovanou vesmírnou lodí působila Bamboo stage, poskytující libovolně neškoleným kolemjdoucím možnost zkusit si naživo vytvořit plnohodnotnou elektronickou hudbu. Pozoruhodně organicky vyhlížející bambufonomat obklopovaly rovněž v předchozích letech představené důmyslné lahůdky pro oko, palouček s DIY posezením a působivý světelný park.

Návštěvníkům vizuální a zvukovou krmí již přesyceným poskytla duchovní posílení a poučení rozsahem nevelká, informacemi však nabitá knihovna, omezenou kvantitu dohánějící kvalitou a nábojem vystavené literatury.

Ne že by se zde ovšem nabízelo pouze občerstvení duševní. Vedle zmíněné čajovny poskytovalo oddech, horké nápoje, příjemnou hudbu i možnost výtvarného vyžití také Kafé Killout, kde se množství návštěvníků včetně těch nejmenších vyřádilo se štětci a dalšími malovátky za doprovodu pečlivé selekce zkušených DJs.

Kdo před doprovodem hudebním dává přednost mluvenému slovu, měl zde k dispozici krytou divadelní scénu a literárním koutkem doplněné kino s tradiční filmovou nabídkou – tedy takovou, jakou jinde neuvidíte.

Do umění se zde bylo možno i obléci – po areálu bylo strategicky rozmístěno hned několik stánků / workshopů, dávajících nahlédnout do tajů sítotiskové techniky, přítomné dámy mimoto hojně ocenily stánek s nevídanými DIY šperky.

Ač rozsahem menší, nezůstal nejčerstvější Freeze Fest dřívějším ročníkům pranic dlužen; opět dokázal na čas proměnit fádní betonové kulisy v hostinu smyslů a ostrůvek nezávislé kultury a za to patří všem zúčastněným obrovský dík.