Dvě těla, jeden příběh a společný čas
Jak se promění naše těla, myšlení a budoucnost za 30 let? Budeme vypadat jako naši rodiče? Divadelní zkoumání přenosu DNA z otce na syna servíruje v rámci festivalu AKCENT nová dokumentární fikce Fatherland. Režiséra Jana Mocka jsem se zeptala na tři otázky.
O čem je tvá nová performance?
Výchozím motivem je pro mě intimní a mnohoznačná situace: na jevišti se potkám se svým o 34 let starším otcem Janem Mockem. Fakt, že se jmenujeme stejně a jsme si i nápadně tělesně podobní, je pro nás impulsem ke hře s identitou, v níž se tátova přítomnost zaměňuje za moji budoucnost. Pomocí předobrazu svého otce můžu tak do jisté míry odhadnout, jak budu vypadat v roce 2052, jak se promění moje tělo a možná i moje myšlení. Zároveň tím vyvstává otázka, do jaké míry je možné se odchýlit od zděděných vzorců chování a tradičních životních scénářů. Vedle osobní, dokumentární roviny bude mít performance i politickou dimenzi, kterou naznačuje její německý název: Faterland. V mužském rodě se budeme zabývat vztahem k místu, odkud pocházíme a performance tak částečně bude portrétem Čech na křižovatce minulosti, současnosti a budoucnosti.
Do jaké míry jde o dokumentární představení? Jak se snažíš vybalancovat fikci a dokumentární přístup?
Snažím se moc nebalancovat, ale v téhle performanci by měly být obě roviny, dokument a fikce, od sebe obtížně rozeznatelné, což je poloha, která mě obecně baví. Vzbudit nejistotu, jestli to, co se na jevišti děje, je myšleno vážně, nebo ironicky, jestli je to pravda, nebo fikce. Tahle zvláštní nejednoznačnost je kvalitou, kterou považuji v divadle za produktivní, protože vyvolává zmatek a stimuluje diváky k aktivitě a k vlastnímu myšlení (v lepším případě).
Co si myslí tvůj táta o divadle?
Vlastně nevím, budeš se ho na to muset zeptat. Třeba bude příležitost v rámci představení. ∞
Festival AKCENT: Jan Mocek – Fatherland
Divadlo Archa (Na Poříčí 26, Praha 1)
po 19. 11. 20:00
text: Pavlína Svatoňová