Kniha Ostrava industriální a moderní představuje významné budovy města Ostravy. V době, kdy dnešní centrum Moravskoslezského kraje profitovalo z průmyslu, hutnictví a hornictví, vzkvétala architektura mnoha stylů.

Kdysi maloměsto ležící na rozhraní Moravy a Slezska skrývalo potenciál doslova pod povrchem země. Ostrava se v 19. století stala s rozvojem těžebního průmyslu průmyslovou velmocí. Pokud jste se procházeli centrem města v nažehlené bílé košili, záhy jste odcházeli v košili antracitové až černé barvy. Nad silnicemi a ulicemi proudilo uhlí a snítky jeho prachu poletovaly nad hlavami obyvatel a usazovaly se na všem. Ostrava, černá země, země prolezlá žílami černého zlata, black land. Dnes prosperující hlavní město Moravskoslezského kraje vzkvétá stále rychleji a úderněji.


Nečekaně krásná Ostrava
Ačkoli se první průmyslové podniky rodily již před sty lety, tak až po vybudování železničního spojení Moravy s Vídní předznamenalo postavení železniční stanice ve Svinově v polovině 19. století pravý rozvoj tohoto regionu. A architektura stála u toho a byla svědkem všeho dění. Právě na architektuře lze nejlépe pozorovat transformaci maloměstského významu ve velkoměsto, přechod k urbanismu a mimořádný rozmach industriálního stylu. Formativní vliv firemní estetiky Rothschildových Vítkovických železáren je patrně zanesen i do celkové podoby města. Díky meziválečné proměně Ostravy prostupují městem stavby z režného zdiva ve Vítkovicích, Janákovy a Gočárovy kubistické budovy či přezdobený i ladný historismus a květinová secese Felixe Neumanna s neorenesančními tendencemi. Časté jsou také funkcionalistické a novoklasicistní stavby s dominantou Nové radnice od architekta Vladimíra Fischera ve spolupráci s Františkem Kolářem a Janem Rubým, jež mohla ve skutečnosti vypadat podstatně zajímavěji, kdyby se dostalo prostoru návrhům od Pavla Janáka či Ernsta Kornera.

Významná severomoravská metropole
Pročítání řádků knihy je jako jezdit žlutým panáčkem po Google mapě. Vše si lze prohlédnout díky znamenitým černobílým fotografiím a díky nim i leckde nahlédnout do interiéru staveb. Nejlepší by bylo procházet se zmíněnými místy s knihou v ruce, vidět doopravdy názorné ukázky staveb v celé své kráse. Reprezentativní publikaci o ostravské architektuře napsal historik architektury a památkář Martin Strakoš. Autor působí v Národním památkovém ústavu v Ostravě se zaměřením na problematiku architektury 19. a 20. století. Doprovodné fotografie zmiňovaných budov jsou zásluhou ostravského rodáka Josefa Horázného a Martina Štěrby původem z nedaleké Orlové. Kniha obsahuje celkem přes čtyři sta fotografií a sto sedmdesát hesel. Jedná se o pomyslného průvodce po architektuře města z let 1845 až 1949. Kniha představuje velmi zdařilou a krásně zpracovanou příručku pro nadšence do architektury. Vizuální stránka publikace se pyšní minimalismem a černobílé provedení symbolizuje kdysi charakteristickou šedivost a pochmurnost ostravského regionu.

Martin Strakoš: Ostrava industriální
a moderní
Nakladatelství Paseka
Praha 2020, 240 stran