svírají mě všechny cizí holky
který neměly mezi nohama dvě hlavičky
netiskly tělíčka
nesálaly mlíkem
svírají mě a děsí
outlounké v pase
plné radosti života a síly
protože ty při pohledu na mě vidíš
plný koš prádla
dřez nádobí
a jak jsem vyčerpaná
a vidím to i já

+++

když jsem si pevně stoupla
uviděla jsem to
přede mnou se rozprostírá nová krajina
matčina
mým úkolem je obdělávat ji rukama
vyvolávat cukety jako déšť
kropit mlékem z ňader
a být místním bohyní
rozkročená doširoka
pevně držet
rozprostřený kraj
svých dětí


ze sbírky Matčina (Éditions Fra, 2024)