Jsou festivaly monstrózní, kde se ztratíte v davu jako lžička soli v Mrtvém moři. A pak jsou ty menší a komornější. Nelákají na velká jména, ale na žánrovou rozmanitost a jistou svéráznost.

Na úkor technického provedení často sází na výraz a šarm. Postávají na ulici a hrají. Na pódiu se za nikoho neschovají. Nebo se snaží zaujmout publikum v klubu nebo v hospodě. Narozdíl od mnoha svých vrstevníků, kteří své hudební pokusy předvádějí maximálně kamarádům, se rozhodnou „dát všanc publiku“.