Léčebné metody duševně nemocných v minulosti zahrnovaly tak nevinné praktiky jako je pití vody (především minerální), poslech hudby nebo stříhání vlasů přes méně příjemné obklady lidským lejnem, pití krve oslí nebo čerstvě popraveného člověka, aplikaci různých drog a jedů, očkování svrabu či dosud úspěšně používané elektrošoky až po hladovku, tradiční pouštění žilou, záměrnou tvorbu umělých vředů a zánětlivých boláků (k odvedení myšlenek nemocného k fyzické bolesti) nebo trepanaci lebky.