Letošní duhový festival již nebude pouze karnevalovým rejem v ulicích Prahy, kde se nikdo nestydí ukázat, vedle koho večer uléhá k spánku. Organizátoři se zaměřili na práva LGBT v postkomunistických zemích. Ne všude je to taková idylka jako u nás v Česku.

My v Evropě a ti ostatní
Na jaře letošního roku vyšla na webových stránkách britského deníku The Guardian pozoruhodná analýza, která se věnovala právům leseb, gayů, bisexuálů a transgender osob (LGBT) v jednotlivých státech po celém světě. Graficky velmi působivá a přehledná statistika potěší oko leckterého návštěvníka této stránky, zatímco informace, které z ní vyplývají, již nikoli. Na první pohled si můžeme rovnou přiznat, že žijeme v relativně tolerantní bublině Evropy. Zbytek kontinentů se drží radši zpátky. Výjimku tvoří snad jen Jižní Amerika, kde se občas některý stát rozhodl jít těmto menšinám vstříc. Uruguay dokonce dotáhla toto snažení ze všech v regionu nejdále a vedle podpory manželství a adopce dětí dokonce systematicky potlačuje projevy násilí a kriminality vůči LGBT komunitě. Tím jsme ale s tolerancí po světě téměř skončili. Mimo pár bývalých kolonií v Asii a Africe tu a tam občas narazíme na země, kde je alespoň tolerován sexuální styk s jedincem stejného pohlaví. Bohužel stále více než 2,7 miliardy lidí žije v téměř 80 zemích, kde je LGBT orientace zločinem, a alespoň v 5 z nich se stále trestá smrtí.


Globální pochod s avatary
Ale dovzdělání politiků o tom, že odlišná sexuální orientace není kriminální činnost, která musí být po zásluze potrestána, ale spíš jistá genetická propozice jedince, je jak boj s větrnými mlýny. A tak se organizátoři letošního Prague Pride snaží alespoň povzbudit jedince LGBT komunity z méně tolerantních zemí a dát jim pocit sounáležitosti místo programové segregace. Kampaň je politicky zaměřená na země bývalého východního bloku a snaží se ukázat na rozdíly mezi „Východem a Západem“. A jak asi dobře tušíte, jedinou západně smýšlející destinací jsme my tady v Česku. Proto je na stránkách festivalu připravena speciální aplikace, díky níž si každý může najít svého „avatara“ nebo se jím stát a zapojit se do pochodu v centru Prahy s identitou někoho, kdo se sám podobných akcí ve své zemi účastnit nemůže. A tak i utiskovaní jedinci mohou být alespoň přes digitální média součástí oslav tolerance. Význam celé akce tak výrazně umocňuje její globální sociální status.

Go West!
Protože festival je pořád pro některé dost kontroverzním happeningem, tak si zaslouží podporu výrazných osobností. Letos nepřijede nikdo menší než nizozemský politik Boris Dittrich, který vůbec jako první vystoupil s myšlenkou manželských svazků osob stejného pohlaví. Dittrich ale má i svoje pouto k Čechám, a to přes svého otce, který právě z Česka do Nizozemí emigroval.

Celý průvod je často přehlídkou lidové kreativity všech rozměrů, a tak není od věci trochu zvýšit laťku a pozvat si pár opravdových umělců, jež vnesou trochu sofistikovanější vizuální kultury. Svou práci představí Karol Radziszewski, který se jako intermediální tvůrce věnuje především filmu, fotce a instalacím. Jeho práce je prosáklá jeho sexuální orientací. Karol pochází z velmi netolerantního Polska, a tak svou gay propagandu stylově zabalil do uměleckého hávu a předkládá nám čisté homo ego. Tematicky však jeho práce překračuje sociální hranice polské společnosti a vydává se popuzovat například za velkou louži do Ameriky, což mu vysloužilo účast na projektech podporovaných například polskou sekcí Amnesty International nebo účast na loňském queer festivalu Mezipatra. Trochu jiného východního větru přiveze vietnamská fotografka Maika Elan se svou kolekcí fotek Pink Choice, za kterou sklidila minulý rok prestižní ocenění World Press Photo. Tyto fotky spíše dokumentárního charakteru mapují „volbu“ životního stylu vietnamských gayů a leseb v zemi, kde dlouho byla LGBT komunita velmi potlačována. Od roku 2012 se začalo, zatím bezvýsledně, jednat ve vietnamském parlamentu o registrovaném partnerství. Osobní „růžová“ volba hrdinů na fotografiích je výpovědí nejen o skryté skutečnosti, kterou by radši tamní společnost potlačila, ale zároveň demonstruje delikátní obraz současné vietnamské kultury. A tak se dozvídáme o této asijské zemi mnohem víc a geniálně je doplněn obraz, který nám zprostředkovávají zde v Česku vietnamští spoluobčané.

Ještě si vzpomínáte, kdo na začátku 90. let lákal gaye na slunný a tolerantní západ s písní Go West? Legendární synthpopové duo Pet Shop Boys je hlavní hudební hvězdou letošního ročníku. Díky skvělé multimediální době si můžeme píseň i s videoklipem připomenout a zavzpomínat. V dnešních dnech je klipová estetika rozkládající se rudoarmějské hvězdy vedle obživlé sochy Svobody spíše úsměvná. Obzvlášť pokud přihlédneme k současné vypjaté politické situaci „na východ od Slovenska“… nebo že by se historie mohla opakovat? Go West!

Nosnou myšlenkou celého umělecko-společenského klání nejsou pouze jiné pohledy na LGBT komunitu, ale i mezinárodní podpora tolerance. Ukažme my tady na „západě“ těm na „východě“, že jednadvacáté století pokročilo a je třeba na to reagovat. Každý může být avatarem tady v Praze a podpořit třeba někoho z Běloruska, Ukrajiny nebo Ruské federace! ∞


Prague Pride 2014
různá místa v Praze
11.—17. 8.