Čím déle se pohybuji v prostředí, jehož podobu si mohu vybrat na základě osobní preference a je zároveň úzce propojené s mými nejvlastnějšími zájmy, tím větší kontrast mezi takovým prostředím a jiným prostorem vnímám. Každé prostředí člověka ovlivňuje a on může působit zároveň na něj. Prostředí, kde vznikají kulturní hodnoty s tvůrci, jenž je vytváří – a tedy prostor mně v praktickém ohledu nejbližší – snoubí určitá specifika, jejichž potenciál se ještě vzájemně podporuje a ústí v magnetický svět, ve kterém je vysoká až esenciální absence stereotypů, málo rigidního a množství překvapujícího a obohacujícího. Taková sociální bublina je fluidní a tím velmi vzrušující, ale samozřejmě poměrně vyčerpávající a náročná. Když jsem nucena z tohoto prostředí z jakéhokoliv důvodu přestoupit do jiného, vnímám ten zásadní rozdíl už nejen v černobílých barvách, ale také ty drobné nuance a principy, které jsou stavebními pilíři daného prostoru. Svoboda je zvolit si takové prostředí, které s člověkem souzní. Vzhledem k adaptabilitě, která je člověku druhově daná, aby přežil, takové prostředí mnoho lidí za svůj život vůbec nerozezná, protože je nenapadne zpochybňovat, do jakých prostředí jsou v průběhu své životní dráhy více či méně, pasivně či aktivně, vtahováni. Prolínání nejrůznějších polí a jejich pohyb napříč jimi je možností, jejíž četnost nemá dohledné limity. Postupem času se pohyb v různých prostředích každého člověka vyprofiluje na několik konkrétních, které se v každém dni i v celém životě s určitým rytmem opakují. Stereotyp nabývá svého pilíře a drží pak člověka v mustru, který může být dobrovolně akceptovaný a nebo podvědomě přijatý. Prosincové vydání Artiklu nese téma Hysterie. V období závěru roku se jev, jemuž je toto slovo dáno, zhmotňuje notně. Dění v supermarketech a obchodních centrech jsou pro mne demonstrací manipulativních obchodních principů. Představením, ve kterém se z bytostí stávají loutky konzumu a jejichž chování velmi snadno podléhá scénáři, do kterého jsou vtahováni a bez nadhledu devalvují svou svobodnou vůli předdefinovanými mustry, na které přistupují. Slyším pomalu artikulovaný příkaz ke koupi konkrétního zboží. Jen se pozastavme nad tím, jak na naši psychiku působí jakýkoli příkaz. Většina lidi podvědomě uposlechne. Příkaz totiž může být zjemněn označením doporučení a s podporou jednoduché a srozumitelné hudby se stává bezelstným rádcem. Zdánlivě bezelstným rádcem. A nákupní tašky z kukuřičného škrobu praskají pod tíhou zboží z předvánočních slev. Takové hysterie se nechci účastnit.