Všichni hrajeme. Prohlásil. Je to věc volby. Hrajeme, protože se bojíme. Protože máme pocit, že to v tomhle světě jinak nejde. Jedna tvář pro všechny, druhá pro blízké. A třetí teprve sami poznáváme.

Musíte zůstat v Praze, a přesto byste chtěli zase zažít ten večerní pocit zábavy na dovolených? Klub plný energie. Živá hudba, uvolněná atmosféra a přátelé okolo sebe. Tohle přání se může lehce splnit. A to každý týden.

10 festivalových dnů, 6 000 akreditovaných návštěvníků, 216 filmů, 11 koncertů, 9 divadelních představení, 11 výstav, 5 udělených výročních cen Asociace českých filmových klubů a Fokus zaměřený na švédskou kinematografii. To jsou čísla mapující letošní Letní filmovou školu v Uherském Hradišti.

Umění. To už je taková návštěva věže v činžovním domě. Nadstavba života.

Někdy hledáš ráj a ten skutečný máš jenom stovku kilometrů od domu.

Rozrývání nastoleného systému, ale i půdy, která měla mlčet. Pronikavé počiny ve veřejném prostoru, ale také niterní a osobní výpovědi. Pod rozličnými uměleckými i společenskými činnostmi je podepsáno jedno jméno – Roman Týc.

Cestou tam nás stihla silná bouřka. Seděl jsem pod střechou recepce westernového městečka v Boskovicích, ona pobíhala v průtrži mračen. Dva dny se na fesťáku nemyla.

Jak lépe zakončit okurkovou sezónu než s tématem Radost. Uděláme vám ji.

Když se potřebuji uklidnit, počítám do deseti. Když potřebuji usnout, počítám ovečky. Když se potřebuji dobře obléct, počítám do tří.

Vůle je motor volnosti. Ve finále, při aktu uvolnění se, ale přestává být prostředkem k překonávání vzdáleností. Sama se překážkou stává.

Kdo by neznal ostravského básníka, novináře, prozaika a esejistu Petra Hrušku? V květnu letošního roku mu vyšla v nakladatelství Argo nová sbírka Nevlastní, jejíž název je pro ni opravdu klíčový. Proč? Napadlo vás někdy, že múza nemusí být vždy pro autora pomíjivá, ale naopak osudová? Že ne? Tak to asi neznáte Adama, který Hrušku doprovází po mnoho let a nyní je mu věnována celá sbírka.

Adam Kašpar (* 1993) dokončil 5. ročník studia v Ateliéru malířství IV profesora Martina Mainera na Akademii výtvarných umění v Praze. V září nastupuje do jeho šestého ročníku. Má za sebou několik samostatných i skupinových výstav a jeho práce se na české výtvarně scéně stávají čím dál výraznějším fenoménem.

Volnost. Potřebujeme ji najednou víc, protože jí i více můžeme mít. Láká nás množství možností, které nás svádí od uvědomělých voleb.

Pro letošní rok Národní galerie v Praze připravila milovníkům umění velkou lahůdku. V prostorách Paláce Kinských a částečně i v Anežském klášteře hostí retrospektivní výstavu jedné z nejvýznamnějších osobností evropské umělecké scény po roce 1945, německého umělce Gerharda Richtera.

Výstava „Vymezení“, která byla zahájena ve středu 31. 5., je v Galerii Evoluční k vidění po celé léto. Spolupráce dvou autorek, Veroniky Palmové a Markéty Oplištilové, vyústila v instalaci, jež přináší do pražské pasáže nové uvažování o vymezení a vnímání prostoru.

V příštím roce má skončit svou činnost Facebook. Značně omezen bude i Google – respektive bude promazán o bulvární obsah a lživé informace.

Po chvilce ticha se na obrazovky České televize opět vrací pořad zaměřený na nezávislou českou hudební scénu. Po Tečce páteční noci nebo Medúze tak dostává prostor nový formát s názvem Doutnák.

Příběh zmizelých sousedů, které málokdo za sousedy považoval a které dodnes kdekdo za sousedy vůbec mít nechce. Příběh holocaustu Romů a Sinti.