Je to právě rok, kdy jsme se začali potýkat se zavíráním kulturních míst, jako jsou kavárny, divadla, galerie, koncertní sály, kluby či kina. Vydali jsme v historii měsíčníku Artiklu první číslo bez kulturních servisů, protože kultura ze dne na den skončila – respektive přesunula se do online prostředí. Vše živé si ale hledá cestu, stejně jako kořeny stromu, kterému beton zamezil rozpínat se. Přestože kultura je jemná a citlivá, nadzvedává beton v podobě restrikcí nejrůznějšími způsoby, ačkoli není její podstatou bojovat o sebe samu, ale být. To je jí už velmi dlouhou dobu znemožňováno a velmi lehce se ukazuje na neviditelného viníka, protože takový nenese zodpovědnost. Ale chytrá a citlivá kultura se nenechá zmást a stigma všech restrikcí bude vyřezáno na správné tváře. V dubnovém vydání vás stále nepozveme na kulturní akce, protože na dohled žádné nejsou a od monitorů vám chceme ulevit. Zveme vás ale ke čtení tohoto vydání Artiklu, které je bez ohledu na okolnosti tříbeno se stejnou péčí i pečlivostí. V tomto vydání se věnujeme tématu Stigma, tedy jevu, který je společensky považován za nepřijatelný a člověka s takovým specifickým rysem od společnosti odlučuje. Stigma již ve stejnojmenné knize publikované roku 1963 rozdělil americký sociolog Erving Goffman do tří kategorií týkajících se tělesnosti, charakteru a kmene. Množství článků k tomuto tématu vám dá nahlédnout na ta
stigmata společností aktuálně rezonující a přinese snad i pochopení a nový pohled na samotné stigmatizované.