Dílo Martina Gerboce si žádá specifickou pozornost. Přesnější je říct, že jeho dílo se vás nezeptá, jestli o něj máte zájem. Jednoduše řečeno – vezme si vaši pozornost. A ne jinak je tomu na jeho aktuální výstavě Oko za oko, zub za zub!.

Přestože přímá úměrnost mezi odplatou a škodou způsobenou poškozenému hlásal už Chammurapiho zákoník, princip talionu je stále živý a to aktuálně v právě probíhající výstavě v Zámecké jízdárně Alšovy jihočeské galerie. Odveta, která odpovídá míře původního činu, může být pomyslným varováním před vstupem do malířova světa, který si sevítky rozhodně nebere a ukáže se vší syrovostí veškeré hrany a hranice, kterých se lidská imaginace a mysl jen dotýká. Slovenský malíř Martin Gerboc (* 1971) je svými vpády proti konvencím a purismu již etablovaným autorem a jeho současná výstava, která mimochodem již téměř ustaluje výstavní prostory Alšovy jihočeské galerie jako ty, ve kterých po představení tvorby HR Gigera nebo skupinové expozice Strange Things či MEN klid rozhodně nečekejte – to je konstatování kladné, protože jedna z funkcí umění by měla naplňovat právě překračování hranic a předkládání nových úhlů pohledů.

Právě Gerboc se svou suverenitou neptá, jestli jste připraveni. Estetika, která v sobě prolíná množství sémiotických významů, aluzí, odkazů na historické události, reflexe na uvažování výrazných velikánů svého oboru i syrové pornografické náměty, je téměř perverzním kolosem, který se ve své vizuální gramatice zcela obnaženě ukazuje. Přestože by se mohlo zdát, že Gerbocova tvorba má převážně šokovat, začnou-li se odkrývat další vrstvy jeho díla, vyvstanou na povrch citlivě usazené souvislosti a důvody, proč je výsledný obraz právě takovým, jakým je. Tvůrčí osobnost Martina Gerboce je komplexní a zahrnuje i linii publikační, ve které se věnoval zejm. filozofickým esejím a esejím o malbě. Je proto v souladu, že jeho vyjadřování obrazem nese množství právě takových vrstev, kterým předporozumění přináší možnost hlubšího dekódování. Gerboc chce, aby divák viděl svět zcela jeho způsobem.

Výstavu pro Alšovu jihočeskou galerii připravil již kmenový kurátor Adam Hnojil, který pojednává takřka čtyřicet děl z let 2018–2022 jako celek a konzistentní reprezetaci, atmosfericky doplněnou lightdesignem zasazeným v architektuře výstavy. Snad jen na závěr zmíním kromě obsahu i pozornost k formě, ve které sám autor předestírá, že akryl a olej jsou sice stěžejní pro stvoření jeho obrazů, ale není žádným puristou. Tedy pokud ani návštěvník ne, může prozkoumat nejen obsah, ale i formální podobu Gerbocových děl.

Martin Gerboc – Oko za oko, zub za zub!
Alšova jihočeská galerie – Zámecká jízdárna (Hluboká nad Vltavou 144)
4. 2.–12. 5.