Mnoho odpovědí, ztvárněných výtvarnými prostředky, lze v současné době vidět v galerii U zlatého prstenu. Kurátoři si na svá bedra vzali nelehký úkol zmapovat směřování nejvýraznějších osobností české (a československé) výtvarné scény.


Zastoupeni jsou jak tvůrci starší generace, jejichž umělecká cesta se zformovala dávno před pádem železné opony, tak jejich mladší kolegové, kteří ve stejné době ještě „tahali kačera po dvorku“. Před návštěvníkem se rozprostírá směs klasických malířských postupů, videonahrávek, objektů, konceptuální tvorby či fotografií.

Tváření, K věci – tak se jmenují některé z oddílů výstavy, které rozčleňují uměleckou všehochuť. Díla nejsou řazena chronologicky či dle techniky, ale podle tematické spřízněnosti. Tvorba Josefa Bolfa tak stojí vedle Adrieny Šimotové, videoinstalace Jána Mančušky vedle záznamu happeningu skupiny Fluxus.

Expozice nabízí pohled na směry a cesty, kudy se současné umění ubírá. Jeho pestrost je lákavá, neboť umožňuje každému vybrat si „to své“. Nápaditá je například instalace Lenky Klodové, kde se díváme skrz průzory v dětských očích díváme na fotografie souložících dvojic. Nebo malba-objekt Petra Nikla, kde je přímo do obrazu zabudován plyšový medvídek. Hravost, ironie, nadsázka a skeptické pousmání – to jsou některé z motivů, kterými prorůstá české (československé) umění. Některá díla v sobě skrývají překvapivé příběhy. Víte například, že český malíř Zdeněk Sýkora patří k celosvětovým průkopníkům v užití počítače při tvorbě? Co na první pohled vypadá jako náhodná změť čar, je ve skutečnosti pečlivě zaznamenaná síť bodů, jejichž polohu vygeneroval počítačový systém; to už v 60. letech minulého století.

Některé obrazy přesahují na zdi galerie, schodiště je vyzdobeno nápisy a kresbami přímo na omítce. Výstava je koncipována jako sestup z třetího patra do přízemí, kde výstavu zakončují videonahrávky s rozhovory s vystavujícími umělci. Celek tak působí jako živý katalog soudobého českého (a předchozího československého) výtvarného umění. Možná by taková naučná procházka „Po sametu“ dokázala otevřít oči těm, kteří tvrdí, že pro ně české umění skončilo někdy s Mikolášem Alšem.

Po Sametu

Dům U Zlatého prstenu

Galerie hl. města Prahy
dlouhodobá expozice
út – ne 10:00 – 18:00

Vstupné: 120,- / 60,- Kč