Národní muzeum ve spolupráci s Civita Mostre e Musei a společností Laboratoriorosso otevřelo výstavu Tutanchamon RealExperience, která je pro veřejnost dostupná až do konce ledna. Není to ledajaká výstava, je totiž napůl multimediální a jejím cílem je zavést návštěvníky do dávných dob starověkého Egypta a provést je Tutanchamonovou cestou podsvětím.


Starověký Egypt mě fascinoval už jako malou holčičku. Vzpomínám si, jak jsem neustále sledovala pohádku Asterix a Obelix a v pozdějším věku film Mumie. Nejvíce mě zajímal právě Tutanchamon, a to z prostého důvodu. Okolo tohoto Egyptského panovníka bylo tolik záhad a tajemství, že mě to jednoduše lákalo. Proto jsem se s radostí chopila příležitosti zhlédnout výstavu Tutanchamon RealExperience v historické budově Národního muzea, která nejen vysvětluje mnoho z těchto tajemství, ale také přibližuje život ve starověkém Egyptě.

Název výstavy RealExperience není pouze lákadlem. Zážitek, který na vás čeká za oponou, je totiž vážně reálný. Po celou dobu výstavy mě provázela sluchátka s audio doprovodem. Zvukový doprovod mne intenzivně pohltil, že jsem neslyšela ani školní skupinku chichotající se v místnosti vedle. Nejdříve mě do výstavy uvedla audiovizuální projekce, která mě seznámila s průběhem a obsahem výstavy. Jakmile tento úvod skončil, „obrazovka“ se rozpojila a otevřela mi tím vchod do první části výstavy, kde na mě jako první čekala nádherná socha samotného Tutanchamona. Místnost byla vyplněna mnoha předměty potřebnými pro posmrtný život starých Egypťanů. Viděla jsem všední nástroje jako například hřeben, vázu nebo hrací kostky. Mezi nimi byly také velmi neobvyklé artefakty, a to sarkofágy, vešebty kněží a panovníků nebo samotná mumie. Z té mi běhal mráz po zádech, ale nebylo možné přestat se na ni dívat. K dispozici jsem měla i krátké příběhy o minulosti těchto artefaktů, které mě vnesly do staroegyptské atmosféry ještě více.

Další část výstavy byla opět multimediální. Projekce mě seznámila s průběhem objevení hrobky ve dvacátých letech minulého století archeologem Howardem Carterem. Dozvěděla jsem se, jak byla hrobka objevena, co tomu předcházelo a na projekci jsem měla možnost vidět první fotografie čerstvě nalezené hrobky v Údolí Králů. Hudba a tón, jakým byl příběh vypravován, mě donutil cítit to samé nadšení jaké tenkrát musel cítit Carter.

Do další části výstavy mě vedla symbolicky dlouhá chodba, která končila ve velkém sále. Multimediální projekce mě provedla posmrtným životem a cestou podsvětím samotného Tutanchamona a jeho poddaných. Tato část pro mě byla určitě nejsilnější, jelikož byla chvílemi až děsivě magická. Do tajemné hudby promlouval chladný a hluboký hlas, který staroegyptskou řečí šeptal pravděpodobně modlitby. Místnost byla kulatého tvaru, proto vytvářela neskutečně reálný efekt a pocit, že se nacházíme na promítaném místě, například na poušti. Další obrazy jako obrovský písečný had blížící se ke mně není třeba popisovat, jelikož bych zněla komicky. Zkuste to sami.

Konečná sekce výstavy byla věnována Jaroslavu Černému, jednomu z našich nejvýznamnějších egyptologů. Přečetla jsem si o jeho dětství, rodině, studiu a hlavně o pozdější posedlosti Egyptem. Bylo pro mě až neuvěřitelné, jak vzdělaným a ambiciózním člověkem Jaroslav Černý byl.

Z výstavy jsem odcházela s husí kůží a chutí zalézt do postele a pustit si opět film Mumie. Samozřejmě, že jsem to udělala.


Tutanchamon RealExperience
Historická budova Národního muzea (Václavské náměstí 68, Praha 1)
21. 8. 2019—31. 1. 2020

text: Alexandra Netolická