Nakladatelství Host vydalo první souhrnnou monografii pojednávající o významné osobnosti české výtvarné scény Janu Steklíkovi. Kniha využívá materiál shromážděný pro výstavu tohoto svérázného a bytostného umělce, kterou přichystal Dům umění města Brna před čtyřmi lety.

Jan Steklík (1938–2017) byl v prvé řadě kreslíř, malíř a performer, nicméně osobnost tohoto významného výtvarníka je dodnes velmi dobře známá rovněž díky jeho vizuálním básním. Mezi jeho nejvýznačnější díla lze považovat takzvané „ňadrovky“, což byly v podstatě drobné kresbičky nebo texty zpracované na téma ženského poprsí. Steklík tematizoval prostou každodenní realitu a zdánlivou utopii v běžném životě, odhaloval krásu všednosti. Ačkoli byl aktivní hlavně v době totalitního režimu, systematicky tvořil díla, jež ho vnitřně uspokojovala, a za která se nemusel stydět. Zajímal se o performativitu a pomíjivost okamžiků. Neuspořádanost i nespoutanost. Jeho umělecké počiny se skrývaly pod nánosem metafory. Umělec povýšil svou údernou a osobitou kresbu s prvky ironie na filozofující způsob myšlení.



Anekdota a experiment v hospodě
Steklík byl však mimo jiné také spoluzakladatelem pražské výtvarné skupiny Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu, jež byla pojmenovaná podle dnes již neexistující restaurace U Křížovníků na Starém Městě v Praze, kde se setkávala společnost mladých undergroundových výtvarníků, hudebníků a literátů se svými přáteli. Mezi další výrazné osobnosti tohoto sdružení patřili například sochař a kreslíř Karel Nepraš, jenž spolu se Steklíkem školu založil, malíři Zdeněk Beran, Zbyšek Sion či Rudolf Němec, grafička a básnířka Naďa Plíšková, nebo výtvarní teoretici a manželé Věra Jirousová a Ivan Martin Jirous. Za svůj hlavní cíl si Křížovnická škola vytyčila především bořit nejrůznější tabu i zavedené konvence a názory. Svými postoji a uměleckým vyjadřováním reagovala skupina na stav společnosti tehdejší doby, ostatně stejně jako spousta dalších obdobných uměleckých uskupení. Výtvarníci, básnici, spisovatelé a teoretici umění propojovali realitu každodenních událostí s uměním, přičemž jejich běžná každodenní událost v pravidelných intervalech představovala především pití piva a posedávání v hospodě, což nakonec vedlo k upořádání různých happeningů. Nicméně, jak sám Steklík uváděl, umělci Křížovnické školy měli vždy spíše více projektů než realizací, kterých bylo ve skutečnosti minimálně, jelikož buď nebyl čas, nebo se vymyslela zase další jiná akce.

Steklíkovský kult
Tvorba Jana Steklíka je specifická svým vlastním jedinečným stylem. Steklík se jako významná postava české výtvarné kultury druhé poloviny 20. století projevoval velice senzitivním vztahem k materiálům, s nimiž pracoval, a současně i k samotnému procesu produkce. Umělec z Ústí nad Orlicí byl autodidaktem a čelním představitelem několika uměleckých rolí, ať už se jednalo o lyrické konceptuální umění, akce či performance, grafické hudební partitury, či kresby, koláže nebo asambláže. Hlavní byla nepřetržitá tvořivost, vtip, humor a nekonečná svoboda. Papír skládal, propaloval cigaretami, přelepoval nebo na něm vytvářel lehké tenké linie přibližující se k ladné poetičnosti a citlivosti.

Šprýmař k pohledání
Bohatě ilustrovaná publikace Steklík, připravená autory Terezií Petiškovou a Josefem Cseresem, jež byli také kurátory Steklíkovy výstavy v brněnském Domě umění, představuje kompletní autorovo dílo. Od informálních počátků přes novátorské konceptuální postupy v oblasti kresby až k akčním či landartovým projektům. Obsáhlá monografie reflektuje tyto různorodé tvůrčí polohy umělcova jedinečného mnohovrstevnatého umění. Nejvíce prostoru je pak věnováno právě kresbě zvýrazněné Steklíkovou absurdností a intelektuálním humorem. Jeho bezmezná radost ze života se rovněž odráží v jeho dílech. Jednotlivé informačně hutné tematické kapitoly uvozují filozofující eseje vzešlé z pera multimediálního umělce, estetika, muzikologa a pedagoga Jozefa Cserese, jež jsou následně doplněny erudovanými studiemi historičky umění a kurátorky Terezie Petiškové. Autory předmluvy jsou členové Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu Duňa Slavíková a Paul Wilson, kteří měli s umělcem velice blízký vztah. Kniha, představující jedinečný příspěvek k dějinám aktuální české vizuální kultury, obsahuje také CD s nahrávkami Steklíkových partitur.

Jozef Cseres, Terezie Petišková: Steklík
Nakladatelství Host
Brno, 2022, 320 s.