Mystérium. Slovo, které zastřešuje určité tajemství či tajné učení – něco nepřístupného každému. V případě návštěvy kabinetu profesora Beneše je slovo mystérium na místě, ale tentokrát je jeho tajemství otevřeno právě tomu, kdo zavítá do Musea Montanelli, kde se tento tajemný kabinet rozprostírá.


Stejně tak, jako je fascinujícím mystériem lidský život, je fascinující i smrt. Jedno bez druhého není naplnitelné a o obou polohách víme stále jen málo. A jako věda zkoumá oba tyto fenomény, jsou v četném zájmu i v umění.

Profesor Vladimír Beneš, neurochirurg světového významu – tedy nikoli fantasmatická osoba, ale skutečně existující osobnost, je pro tuto výstavu klíčovým. Tedy nejen on jako zástupce propojení člověka s vědou skrze neurochirurgii, ale on jako sběratel, jenž za svůj život shromáždil rozsáhlou entomologickou sbírku. Výstava Tajemný kabinet profesora Beneše, kterou připravila právě na Benešovu počest kurátorka Dadja Altenburg Kohl, tak představuje sběratelství nejen uměleckých předmětů nejrůznějších autorů, ale v první řadě pak celoživotní sbírku čítající přes 17 500 brouků.

Fenomén sběratelství je samostatným námětem, kterému se již hojně věnovalo množství myslitelů – jak psychoanalytik Sigmund Freud, který sběratelství řadí k lidským instinktům či pudům, tak filozof Walter Benjamin, který sběratele ve svém sborníku esejí a studií nazývá „fyziognomisty předmětného světa“ a předkládá tak pohled na sběratelství i v polohách posedlosti a vášně, která vždy hraničí s chaosem – „dialektickým napětím mezi pólem nepořádku a řádu“. Nepřestává navazovat filozof Jean Baudrillard a sběratelství rozvíjí do teze, ve které sbírané objekty považuje za projekční prostory pro vše, co se nemohlo promítnout do lidského vztahu.

Nekončící fascinace
Vladimír Beneš se ke zkušenosti se sběrem brouků dostal již v útlém věku svého dětství, kdy byl na procházce fascinován činností, jež zahlédl a jež mu jeho děda právě jako lov brouků za účelem vytváření entomologické sbírky vysvětlil. Po klukovských misích pak následovaly mnohaleté expedice do krajin nejrůznějších pásem – od četných výprav do Číny, Mexika, Indonésie, Kazachstánu, Brazílie, Bolívie, Austrálie a dalších zemí. Ty přinesly nespočetná dobrodružství lovu skrze léta jeho života. Tato obsáhlá výsledná sbírka je předmětem zájmu výstavy a rozprostírá se skrze celé prostory muzea, nejvíce pak v jeho prvním sále, který je systematickému a katalogizovanému představení brouků věnován. Návštěvník, jehož představy o rozmanitosti a četnosti těchto živočichů nepřesahují meze fantazie, při svém příchodu zažívá fascinaci krásou z barevnosti hmyzu i ze stavby těla, která ve své symetrii a rozmanitosti od sebe odlišuje jednotlivé druhy. Spolu s nimi jsou do dialogu postavena umělecká díla nejrůznějších autorů právě ze sbírky Musea Montanelli.


Dialog lékařů
Příznačná volba kurátorky – lékařky profesorky Dadjy Altenburg Kohl uspořádat dialog právě s lékařem – entomologem profesorem Vladimírem Benešem pak divákovi předkládá možnost nazřít umění v nevídané existenciální rovině. Jak fascinující je video s dokumentem zobrazujícím odstranění míšního tumoru, vedle něhož je vystaven akvarel Anke Röhrscheidové karmínových odstínů právě takový mikro vhled do lidského těla připomínající. Záběry z reálně proběhlé několikahodinové operace jsou po vizuální i obsahové stránce srovnatelně fascinující jako samotné umělecké dílo.

Kromě rozsáhlé entomologické sbírky jsou v muzeu k vidění videoinstalace Jakuba Nepraše, které naprosto přesně doplňují fascinaci právě cykly života a jeho podobami, jemná konceptuální práce s materiály a tvary Keiko Koitabashiové, dále obrazy i videoarty Daniela Pešty, práce Luboše Plného, Jana Švankmajera, Pauliny Skavové nebo Anny Zemánkové či Romana Franty a dalších. V malém kině je pak možné zhlédnout dokumentární film Pavla Štingla o činnosti neurochirurgického oddělení profesora Beneše v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. V dolní části muzea je nainstalována sbírka přírodnin, rostlin a drog, včetně mikroskopu, pod kterým lze vybraného brouka pozorovat a ocitnout se tak ve skutečném kabinetu kuriozit. Přírodní i obskurní artefakty, multimediální objekty a umělecká díla vytvářejí mystérium vjemů a projekcí v nejsofistikovanějším orgánu našeho těla, v mozku.

Záměr poukázat na variabilitu přírody, její krásu a řád, ale stejně tak na její živelný destruktivní potenciál, jež diváka inspiruje k možnosti poznat hlubší souvislosti a vazby mezi přírodou, uměním i mikro a makrokosmem, je naplněn. Návštěva výstavy Tajemný kabinet profesora Beneše přináší vhled do těchto útrob a nabízí každému jeho vlastní Theatrum Mundi.


Tajemný kabinet profesora Beneše
Museum Montanelli (Nerudova 13, Praha 1)
9. 6.—31. 12.