…laureátky a laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého. Další rok jim dáváme prostor. Proč? Protože nás zajímá, jaká témata letos zpracovávají a jak sami soutěžení v umění vnímají. Každému z účastníků tohoto 33. ročníku jsme proto položili tři otázky. Druhá odpovídá Martina Drozd Smutná.

Co pro vás CJCH znamená?
Znamená pro mě instituci, která by se měla systematicky starat o mladou a střední generaci umělců*kyň na české scéně. Zároveň bych si přála, aby cena fungovala „edukativně“ směrem k veřejnosti, tj. aby ji seznamovala s podobami současného umění a snažila se najít dialog mezi současným uměním a očekáváním a představami široké veřejnosti o tom, jak by takové umění mělo vypadat. Znamenala pro mě taky záruku kvality výstav.

Proč jste se do „soutěže“ přihlásila?
Abych se mohla podílet na výše uvedeném, tj. na představení podoby a témat současné tvorby – v mém případě sociálních témat komunikovaných prostřednictvím malby, veřejnosti. Doufala jsem také v komfort spojený s podporou, nejen finanční, ale především produkční a kurátorskou. Těšila jsem se na týmovou práci, zpětnou vazbu, zajímavé kontakty a v neposlední řadě na výbornou výstavu.

Co je tématem vaší práce, kterou v souvislosti s CJCH vytváříte, na co skrze dílo poukazujete?
Moje docela narativní obrazy zachycují zdánlivě banální situace, ve kterých se jejich aktéři*ky vůči sobě nacházejí. Mohou se objímat, podpírat se, pomáhat si nebo jeden pro druhého pracovat, vždy jsou ale jejich aktivity podmíněny tím, kým jsou ve společnosti. Tak, jako v reálném životě, je naše každodennost tvarována genderem, původem či třídou, tak se společenské nerovnosti a bolesti snažím vyobrazit skrze postavy – nevěsty, ztracené chlápky, aristokraty, sluhy apod.