… laureátky a laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého. Další rok jim dáváme prostor. Proč? Protože nás zajímá, jaká témata umělci zpracovávají a jak sami soutěžení v umění vnímají. Každému z účastníků 33. ročníku jsme proto položili tři otázky. Jako třetí odpovídá Vojtěch Radakulan.

Co pro vás CJCH znamená?

Znamená skupinu lidí, která má ráda umění a poskytuje podporu pro tvorbu.

Proč jste se přihlásil?
Čas od času spamuju téměř vše, kam se dá přihlásit. Ještě jsem neobjevil klíč, podle kterého bych mohl přihlášky kamkoliv lépe připravovat, tak to dělám na kvantitu, a zatím vždy něco vyšlo a letos to bylo zrovna toto. Obecně tedy spíš hledám důvody, proč se někam nepřihlásit, a tady jsem žádný nenašel. Člověk v ceně nalezne podporu, prostor pro vyjádření a možnost říct co si myslí.

Co je tématem vaší práce, kterou v souvislosti s CJCH vytváříte, na co skrze dílo poukazujete?
Mísí se zde jaderná energie, digitální část našeho světa a lidé a jejich interakce v ní.
V rámci instalace může návštěvník navštívit čtyři různé výklenky. Ve třech z nich se skrze různé prostředky (počítačová hra, VR brýle, mikrofon) dostává do virtuální kopie řídicí místnosti jaderné elektrárny Zwentendorf. V ní se hraje za různé charaktery, které hráli v historii Zwentendorfu roli (aktivistický, inženýrský a politický charakter). Skrze ně a jejich možnosti interakce vstupuje návštěvník do místnosti, kde se setkává s ostatními diváky, hrající za jiné charaktery. V rámci jejich interakce je jednoduché se dostat do konfliktu, nicméně poté, co párkrát upadnete na zem, si snad při pohledu na čas strávený ve hře uvědomíte, že snad existuje i jiné, pozitivnější východisko. Najít ho však vyžaduje větší úsilí a spolupráci. Ve čtvrtém výklenku je fakticky popsáno, co se stalo, což je absurdní sled událostí, stejně tak jako fakt, že dolní Rakousko má stejnou vlajku jako Ukrajina.