Co se ještě nezelená s přicházejícím lepším časem zezelená. Avšak aktuální situace kvůli opatření proti pandemii zatím nepřála ani galerii PLATO Ostrava. Snaha vedená touto institucí k opětovné regeneraci výstavního prostoru ukazuje, i přes všechny překážky nadějnou budoucnost ozářenou novinkami.

Zelenáčem v kulturní sféře dávno není výstavní platforma PLATO Ostrava, jejíž aktivity se uskutečňují také za podpory Ministerstva kultury ČR. Nabízí nám diskuzi o podobách, možnostech a smyslu současného umění, jež je otevřené přítomnosti, nakloněné budoucnosti a pohybuje se na úrovni srovnatelné mezinárodního kontextu.

Nečekaná trefa do bolavého
Neslibná situace spojená s pandemií nového typu koronaviru znamenala pro společnost nevyzpytatelnou krizi. Následné zavedení plošného opatření a izolace nečekaně postihla převážně podfinancované sektory. Můžeme to nazvat tikající bombou či strašákem ve skříni ekonomiky, která se v dohledné době projeví a podepíše na mnoha institucích. Dopady se dotknou nejen socílních služeb, tedy terciárního sektoru, ale také srdeční zástavu pocítí kultura a s ní společně současná vizuální a umělecká scéna. Ať jednotlivci či celé organizace musí být neustále v obraze a sledovat, jak se vyvíjí krize. Reagovat na lidské potřeby současnosti a upravovat, tvarovat nastavený chod organizace. Prostor PLATO Ostrava, jako další kulturní instituce přetransformovala své prostory v malou manufakturu a lidé zde pomáhali lidem. I když z vyšších postů chvály kulturní branže v tento moment moc nedostalo, i tak se stala nedílnou součástí nepřívětivých časů a pomocnou rukou.

I přes zlou dobu, píle, snaha, cílevědomé plány i hory přenáší
Během karanténního období došlo ke zrušení mnoha naplánovaných akcí a nadcházejících událostí. Hledání střízlivých alternativ a pracování na nalezení nové cesty stále znamená velké úsilí. Jak zaznělo v proslovu ředitele PLATO Ostrava Marka Pokorného, pro fungování této instituce je zapotřebí návštěvníků a lidského kontaktu. Avšak i on sám si pokládá otázky, jak reagovat na tuto specifickou situaci, a jakým správným směrem se vydat. Jaké bude kulturní vzpamatování a institucionální oživení? Má být tato negativní zkušenost zapomenuta a měli bychom se k ní stavět, jakoby se nechumelilo? Pro budoucnost je nutné být připraven a nepodlehnout přicházejícím potížím umělecké scény. Momentální situace se vyvíjí kladně a dochází k uvolňování otěží. Krůčkem po krůčku se scéna snaží otřepat a odvážně čelit blížícím se nelehkým časům a vytěžit z COVIDní pauzy umělecké poklady, vizuální perly a zpřístupnit karanténní snahu umělců veřejnosti. Projekt Písek ve vzduchu odkrývá na sociálních platformách devět umělců ostravské scény a v obdobím postCOVIDNÍm výstavní prostor naváže výstavou Duna v PLATO, kde představí díla autorů a jejich myšlenkové uchopení současnosti.

Splynutí s dobou
Období oplývající hrůzou se odkázalo k používání sociálních sítí a tento způsob komunikace nabral rekordních obrátek a on-line působení zaznamenalo ještě do nynější doby větší boom, než bylo zvykem. Veškerý kulturní život přesedlal do virtuálního světa. Naučilo to společnost něčemu novému? Došlo k zastavení. Ohlednutí se. Přehodnocení nastavení spojené se zajetými kolejemi. Nastínili se do povědomí nové otázky dokládající reakce a využití technologických možností a prostředků, ještě donedávna jediné možné participace umění. Bude nutné v příští dekádě držet krok a dobře našlápnutou vizi nejen PLATO Ostrava, ale dalších institucí, přenést do konkurence přemnoženého on-line působiště? Nezůstane přeci jen teď v lidech možné zalíbení akcí promítaných skrze živé vysílání, workshopy či streamy z pohodlí domova? Nestane se tento dvojí život must have každé instituce?

Světlé zablesknutí
Tyto chvíle plné všudypřítomných negativních dopadů rozzářil přesun ostravské výstavní platformy PLATO, sídlící v Bauhaus budově, jež svým netradičním multifunkčním prostorem oslnila širokou věřejnost a ovlivnila uměleckou scénu, by se podle odhadů měla už v roce 2021 přestěhovat do nových prostor. Na instituci se konečně usmála reálná vidina ještě rozkvetlejších časů v budově bývalých Jatek, která nyní sídlí naproti přes silnici v zázemí Bauhausu. Přestavba památkově chráněného historického objektu v galerijní prostor byla ještě do nedávna jen vysněným nereálným snem. Město Ostrava však vyhlásilo v roce 2017 architektonickou soutěž, kterou vyhrálo polské studio KWK Promes uznávaného architekta Roberta Kouieczneho. Stavba budoucího ostravského klenotu započala 6. dubna. Snad vše bude odsýpat a nedolehne nějakým způsobem aktuální situace a neohrozí zrod nového uměleckého centra v Ostravě a vše půjde jako po másle.

Na všem špatném – úlomky dobrého
Štěstěna možného transportu hlavního centra současného umění se náhle obrátila směrem na Ostravu. Výstava finalistek a finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého pro rok 2020 se uskuteční v PLATO Ostrava. Pozdvižení umělecké scény rozpoutalo vypovězení spolupráce s původní partnerskou institucí – Národní Galerií Praha. Galerie uvedla, že v tuto chvíli vyhodnocuje, které projekty budou přesunuty na jiný termín, a které díky těmto bezprecedentním okolnostem budou muset být zcela zrušeny. Ředitelka největší a nejsilnější výstavní instituce Alena Anne-Nedoma pověřená v roce 2019, po drastické vlně nesouhlasů spojené s odvoláním tehdejšího ředitele Jiřího Fajta, momentálně přehodnocuje nastavený ráz pole působnosti instituce a jakoby odepírala místo pro současné umění. V dopise zaslaný ředitelce Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karine Kottové oznamuje vypovězení smlouvy a uvádí důvod jako rušení výstavních projektů naplánovaných na druhou polovinu roku. I přesto, že by se dalo chápat takové rozhodnutí je za tím opět schovaný háček v podobě rušení pouze tuzemských výstav a převážně současného umění. Tudíž po tomto nemilém zjištění odmítnutí u nás největší soutěže, týkajícího se umělecké scény současnosti, bylo pořadatelům solidně nabídnuto využití prostorů PLATO Ostrava a produkčního zázemí jako alternativy představující záchranu v podobě hodícího lana. Všechno se však bude odvíjet na základě kladného průběhu celé pandemie, a že se Cena Jindřicha Chalupeckého spojená s podporou současného českého umění pochroumaného aktuální nevlídností doby a posílení role české společnosti i v mezinárodním kontextu, který je zatím možný jen pomocí webových platforem, plnohodnotně uskuteční v říjnu tohoto roku.

Věřme, že se kulturní instituce otřesou ze stagnace a nastartují, vykročí pravou nohou do víru nových možností, využijí potenciálu virtuální doby, zorganizují již nastolené či nadcházející plány, akce, výstavy, obdrží lepší grantový systém podpory a získájí dostatek financí. Je někdy hezké snít o budoucnosti přes růžové brýle, ale vždy je u toho lepší stát nohami pevně na zemi.

autorka: Radka Částková