Před sto lety se narodil Jan Rajlich, výrazný umělec a hybatel tehdejšího kulturního dění. Založil Mezinárodní bienále grafického designu Brno, čímž zařadil československou grafiku do celosvětového kontextu. Mimo jiné i z těchto důvodů probíhá nyní v Moravské galerii v Brně výstavní projekt, který je organizován k poctě jeho osobnosti.


Výstavní projekt Rajlich 100 měl svoji premiéru ke konci září, avšak vzhledem k nastalé situaci se bohužel neměl možnost veřejně příliš projevit. Počáteční idea a celkový koncept projektu, který v sobě zahrnuje tři výstavy, vychází z osobnosti Jana Rajlicha (1920–2016), brněnského grafika a malíře. Ten založil společně s teoretiky umění Jiřím Hlušičkou a Karlem Holešovským Mezinárodní bienále grafického designu Brno, které také dlouhá léta spoluorganizoval. Byl výrazným umělcem, který inicioval jednotný grafický styl kulturních institucí v Československu a zasahoval intenzivně do celkového kulturního dění. Letošní rok je stým výročím jeho narození a zároveň tedy vhodnou příležitostí k uspořádání výstavy, která se věnuje jak komplexnosti jeho tvorby, tak historii Mezinárodní přehlídky grafického designu bienále Brno.

Plakát? Plakát!

Celý projekt je rozdělen na tři výstavní části. První Jan Rajlich & Bienále Brno, připravovaná kurátory Ondřejem Chrobákem a Martou Sylvestrovou, tematizuje celkově brněnské bienále. Je tedy historickým vhledem do všech ročníků – chronologickým přehledem vítězných plakátů bienále Brno a také prezentací dalších plakátů, které se sice nestaly vítěznými, avšak svojí kvalitou rozhodně zaujmou diváckou pozornost. Jedná se o vcelku klasickou prezentaci, kdy máme možnost nahlédnout hlouběji do nejrůznějších souvislostí a kontextů bienále. Skutečnost, že bylo organizováno od roku 1964, a i přes politické změny v roce 1968, stále probíhalo na mezinárodní úrovni, je obdivuhodná a Brno tak vděčí Janu Rajlichovi za mnohé. Byla zde prezentována opravdu světová jména tehdejšího grafického designu a je příjemně překvapující, jakou úroveň se podařilo do Brna zajistit i přes normalizační režim 70. let.

Pocta všude kolem

Další část výstavy, nazvaná Hommage à Jan Rajlich, je pod záštitou syna Jana Rajlicha mladšího. V rámci projektu byli osloveni nejrůznější významní grafičtí designéři současnosti jak z českého, tak z mezinárodního kontextu. Je možné jmenovat například české umělce Vladimíra Netoličku, Zdeňka Zieglera či Martina Skalického, ze slovenského kontextu poté Andreje Haščáka či Petera Javoríka. Z mezinárodní výtvarné scény se do projektu zapojili například francouzský plakátový designér a typograf Alain Le Quernec, ruský grafický designér Vladimir Chaika či mexický umělec Eduardo Barrera Arambarri, který v roce 2008 získal hlavní cenu v kategorii novin a časopisů na bienále Brno a v současnosti působí v České republice. Díky těmto a dalším jiným výtvarníkům je tak prezentováno sto plakátů inspirovaných osobností umělce. Některé plakáty se věnují přímo jeho osobě, jiné bienále Brno, jiné zase pracují invenčně s výtvarníkovými původními plakátovými návrhy. Zde je možno podotknout, že projekt opravdu splnil svůj účel, tedy že divák procházející jednotlivými galerijními místnostmi silně pociťuje úctu a obdiv k Rajlichově tvorbě.

V Pražákově paláci je možné zhlédnout třetí výstavu projektu (Jan Rajlich – Art & Design), která se věnuje retrospektivě celoživotní tvorby umělce. Expozice v jednotlivých místnostech představuje vždy určitou část Rajlichovy tvorby, která byla velmi všestranná. Všestrannost opravdu fascinující, přes televizní grafiku, scénografické počiny až k volné tvorbě. Opět se v tomto případě jedná o klasickou prezentaci, která příliš nezasahuje do širších souvislostí či kontextů. Nejzajímavější je kruhová instalace Rajlichových plakátů. Kruh zde tematizuje častý geometrický námět, ze kterého Rajlich vycházel a se kterým pracoval. Na výstavě je možno zaznamenat silný prvek politické angažovanosti umělcovy tvorby, kterému je ostatně také věnována jedna z galerijních místností. V tomto bodě se může zdát problematické, že tento fakt nebyl více kriticky rozvinut a rozebrán v širších souvislostech. Tematika paměti a vyrovnávání se s minulostí je vcelku současná a zde byla možnost ji více reflektovat.

Co tedy výstavní projekt Rajlich 100 může nabídnout? Divák je obeznámen s významným českým výtvarníkem, který v mnohém obohatil směřování českého grafického designu a osobnosti jeho formátu je potřebné si připomínat. Mnohost výstav by se však dala vnímat jako problematická, jelikož se divák v konečném důsledku může začít ztrácet v komplexním vyznění projektu. V tomto kontextu poté není možné jednotlivé okruhy zpracovat více do hloubky a nahlížet na ně i jiným způsobem než zejména retrospektivně informativním. Co je však nutno podotknout, je to, že celkový záměr, tedy složit poklonu významné české osobnosti umělecké scény druhé poloviny 20. let, byl zcela jistě naplněn. Poklonu, která je bezesporu na místě.

Rajlich 100
Moravská galerie v Brně (Místodržitelský palác, Pražákův palác)
25. 9. 2020—8. 8. 2021

text: Helena Todorová