Na začátku byl nápad Jana Presse, ředitele Moravské galerie, který navrhl Kateřině Tučkové literární spolupráci na realizaci výstavy Brno – moravský Manchester. 250 let metropole textilního průmyslu. Vznikla tak publikace poutavého vyprávění o brněnské historii.

Po přečtení této knihy se už nikdy nebudete dívat na Brno a brněnské procházky stejným pohledem. Slavné vily, parky, ulice, dokonce i brněnský hantec vznikaly společně s průmyslovým rozvojem v oblasti textilnictví, kdy se látky z těchto továren prodávaly po celé Evropě. Tučková píše opět s hlubokým vhledem a empatií, zveřejňuje množství dobových fotografií a objevných informací.

Kateřina Tučková (* 1980, Brno)
Vystudovala historii umění a český jazyk a literaturu. Už za své první dva romány (Vyhnání Gerty Schnirch a Žítkovské bohyně) získala například Cenu Josefa Škvoreckého, cenu Český bestseller, Magnesii Literu nebo Cenu čtenářů České knihy.



Kdy jste se poprvé dozvěděla o „moravském Manchesteru“ – většině ne příliš známém?
O tom, že se Brnu říkávalo moravský Manchester, jsem věděla, ale co všechno se za tím označením skrývalo, jsem postupně objevovala až s prací na výstavě, která teď běží v Moravské galerii. Při pátrání po konturách textilní historie jsem narazila na Offermannovy, kteří mě zaujali hned – jednak postavili celou ulici nedaleko té, kde bydlím, a pak také iniciovali řadu veřejných staveb – díky nim dnes máme Lužánky, Denisovy sady nebo budovu Uměleckoprůmyslového muzea. Navíc byli ve své době proslulí po celém světě, mrzelo mě, že o tak významných „sousedech“ se dnes už nic moc neví.

Kniha Fabrika připomíná Brno jako centrum kultury a vzdělanosti, ale vracíte se v ní i k válečným a těžkým poválečným událostem. Jaké jsou zatím reflexe od čtenářů?
Zatím milé. Velmi mě potěšilo, že se mi ze zahraničí ozvala i příslušnice rodu Offermannových, která knihu četla, a nejen, že se jí líbila, ale sdělila mi i nějaké osobní vzpomínky na poslední brněnské členy rodiny.

Připravila jste scénář pro desetidílnou rozhlasovou adaptaci, posluchači ji mohou vyslechnout nyní každou sobotu od 18:00 na stanici Český rozhlas Brno. Není deset dílů málo na mapování 250 let brněnské historie?
Rozhlasová adaptace pokryla jen život jednoho z ředitelů továrny J. H. Offermann, zakladatelova syna Karla, který zemřel v roce 1869. Za jeho vedení se látky z textilky prosadily doslova po celém světě, a proto jsem desetidílný pořad zaměřila právě na jeho osudy. Pro zájemce, kteří budou chtít znát další osudy této rodiny a potažmo i Brna v 19. století, je tu kniha Fabrika nebo odborná publikace Brno – moravský Manchester.

Co vás práce na této knize, a vůbec celé výstavě, naučila?
Jak lehké je zapomenout, ačkoliv konkrétní činy někdejších obyvatel Brna máme každý den přímo na očích.


Ředitel Moravské galerie v Brně Jan Press k výstavě a knize

Co Vás vedlo k oslovení Kateřiny Tučkové ke spolupráci?
Tvorbu Kateřiny, ať již jako spisovatelky, nebo kurátorky, znám dlouho, sleduji ji a vážím si jí. Práce s historickými reáliemi je jí vlastní, stejně jako jejich poutavé převyprávění a vytváření příběhu. Tímto projektem jsme zároveň otevřeli odlišný způsob prezentace výstav, kdy skrze spojení s činností zajímavé známé osobnosti můžeme přivést do galerie nové publikum. Vzhledem nejen k návštěvnosti, ale i faktu, že je již první vydání Fabriky téměř vyprodané a připravujeme dotisk, se to zdá jako krok správným směrem.

V čem vás osobně výstava inspiruje?
Je to období, které by se nám mělo vrýt všem do paměti – byl to čas plný nadějí i prosperity a tragický zároveň. Doba komunismu mu ale dala pachuť proletářství a 90. léta s pamětí přestala pracovat úplně, takže do této chvíle víme o tomto fenoménu velmi málo. Moravská galerie chce vyzdvihnout funkci Uměleckoprůmyslového muzea v Brně a oživit fenomén, který může být novým impulzem pro budování moderního brandu Brna. Již dříve se v Brně průmyslu dařilo a právě Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně je svědkem velkého úspěchu podnikání. Toto muzeum patří dokonce mezi jedno z nejstarších na celém světě. Bohatí průmyslníci ho založili v roce 1873. Byli to ti stejní průmyslníci, kteří postavili textilní továrny dnes známé jako Vlněna nebo Mosilana a jejichž soukromé vily navrhovali slavní architekti počátku 20. století. ∞

Jan Press (* 1976, Brno)
Ředitel Moravské galerie v Brně. V instituci působí od roku 2008, od doby jeho nástupu do vedení galerie již proběhlo několik zajímavých projektů, například bylo zrušeno vstupné do stálých expozic.



Brno – moravský Manchester.
250 let metropole textilního průmyslu
Uměleckoprůmyslové muzeum (Husova 14, Brno)
12. 12.—12. 4.


Fabrika
nakladatelství Host
Brno, 2014, 226 stran