Pozornost mužským křivkám
Umělcův zájem o tělo, které se stává předmětem jeho tvorby, je častý – a lze dnes již s klidem a bez pohoršení říci, všední jev. Tentokrát je ale tělo v zájmu sběratele a co už tak všední není, je vymezení pouze na zájem o tělo mužské.
Zobrazování nahého lidského těla je v dějinách umění hojně zastoupeno. Důvodem nebylo vždy subjektivní erotické pnutí, jak fantasmatická představa o tvůrci, který objekt svého zájmu navždy v plné kráse uchovává na plátno, zpravidla přináší. Záznam nahého lidského těla, akt, z latinského „actus“ neboli čin, postup, pohyb, vychází ze záměru antických umělců studovat pohyb nebo postoj těla. To bylo nahé právě proto, aby vynikla jeho anatomie při různém pohybu nebo postoji. Čistě informativní pojetí nahého těla bylo a je vídané a využité také v oblasti vědy nebo medicíny. Jeho estetizace je pak podmíněna erotikou, ale i snahou skrze něj zobrazit symbolickou rovinu něčeho nadpozemského a nezobrazitelného. Tak byli zobrazováni bohové, přírodní síly či lidské vlastnosti.
Výstava ze sbírky Roberta Runtáka je zaměřená výhradně na akt mužský a velkorysý prostor Zámecké jízdárny Alšovy jihočeské galerie tak představuje na 123 pojetí mužského těla v podání 76 autorů. Ta jsou představena skrze nejrozličnější umělecká média – kresbu, malbu, plastiku i videoart a tvůrci jsou jak muži, tak ženy. Díla jsou rozčleněna do čtyř tematických celků – fragment, čas, radost, spolu a představují ústřední námět v časovém období od 70. let 19. století do současnosti. Iniciačním „aktem“ byl pro Runtáka rok 2007, kdy do nového bytu pořídil svůj první obraz a od té doby čítá jeho sbírka přes 2000 děl, kdy ryze mužský akt je jen zlomkem, ale dosahujícím už k číslu 250. Výběr z ní usměrnil kurátor Jan Kudrna, který tuto část zasadil do architektonického řešení výstavy zpracované Miroslavem Vavřinou. Divákovi se tak představuje vysoce rozmanitá přehlídka podob mužského těla v různém obsahovém propojení i stylovém pojetí.
Přestože právě téma aktu, které může implikovat hlavně linii erotickou nebo pornografickou, rozšiřuje selekce tuto prvotní představu o díla výsostně meditativní, která tělo zobrazují jako něco posvátného bez atributů sexuality. Nechybí ale samozřejmě ani výrazně explicitní díla. V rámci tohoto tématu je nasnadě konstatovat, že mužské tělo má tolik podob, jako je samotných autorů na výstavě zastoupených. A právě prozkoumávání výstavy tak může být dobrodružné stejně jako zkoumat podobu mužského těla nejrůznějších tvůrců a tvůrkyň bez nutnosti vyřknout vždy „vše“.
MEN | Mužské tělo ve sbírce Roberta Runtáka
Alšova jihočeská galerie – Zámecká jízdárna (Hluboká nad Vltavou 144)
22. 5. — 2. 10.