Široká škála aspektů zvuku
Pokaždé změní své místo a zasáhne vaši duši především pomocí jednoho ze smyslů. Prostor je definován zvukovým bodem vytvořený autory, kde lze naslouchat a soustředěně vnímat. Řeč je o nedávno otevřené Galerii 3 v Domě umění Ústí nad Labem, která vytváří specifické prostředí pro prezentaci umělců pracujících se zvukem a reflexí prostoru.
Nabízený základní formát poslechu do sluchátek s sebou přináší určitou variabilitu v podobě site-specific tvorby a součástí prezentace mohou být zvukové instalace, audiovizuální tvorba nebo zvuková mapování. Program zvukových intervencí je dramaturgicky připravován kurátory Adélou Machovou a Janem Krtičkou. V současné době je až do konce května možné si poslechnout zvukovou kompozici Tranzit zone, jejíž autorkou je audiovizuální umělkyně, sound designérka a hudebnice Polina Khatsenka vystupující obvykle pod zkratkou „mudaki“. V její práci nalezneme jak užití terénních nahrávek, tak počítačově generované a modifikované zvukové nástroje. Umělecká díla zakládá na široké škále aspektů zvuku. V její tvorbě se mísí experimentální zvukový záznam s aktivním vnímáním zvukových výpovědí existence a fungování člověka v současné společnosti. Echa lidské činnosti a určité aktivity nebo lidského vědomí a projevu, vystihuje pomocí zvuku, který někdy doprovází vizuálním prvkem nebo psaným slovem.
Dílo Tranzit zone reflektuje téma ohroženého jazyka, porozumění, paměti i tradice, kterou jazyk, ať už v podobě mluvené, či psané formy pomáhá spoluutvářet. Inspirace vychází z autorčina mateřského jazyka – běloruštiny, která je v rámci politického uspořádání země používána stále méně, neboť ji nahrazuje ruština. Pracuje s myšlenkou, že jazyk a jeho autonomní pozice je podstatným odkazem a kulturním dědictvím své země a že potenciál jeho role též spočívá v možnosti vymezit se vůči nucenému politickému nebo sociokulturnímu vlivu. Polina Khatsenka metaforicky ohledává souvislosti a spojení uvnitř řeči, zajímá se o její kořeny i aktuální projevy a konfrontuje je se situací postupného upozaďování či vytrácení se daného jazyka ze společnosti.
text: Adéla Machová