Nefunkční veřejné prostory. Jaká je jejich budoucnost? A existují vůbec možnosti jejich proměny? Současná výstava v Domě umění Ústí nad Labem nabízí odpovědi a především otevírá veřejnou diskusi, jak s podobnými městskými prostory naložit.

V minulém roce v tomto období mohli diváci vidět výstavní projekt Parter – opomíjený prostor Masarykovy ulice. Cílil zejména na historii místa a snažil se ho představit také prostřednictvím konkrétních příběhů lokálních obyvatel. Tentokrát se kurátorky Martina Johnová a Iva Polanecká zaměřili na každodenní realitu života na parteru a jeho blízkou budoucnost v podobě kvalitnější architektury a jejího využití pro kulturní program. Site-specific instalace vybraných umělců a umělkyň oživují veřejný prostor a hledají jeho identitu a připomínají jeho důležitost. Účelem projektu je nejen upozorňovat na místní problémy, ale také nastiňovat jejich řešení a zejména podněcovat kroky ke změně.
Umělecké intervence jsou volně roztroušeny po parteru. Nelze přehlédnout velkoformátové fotografie s názvy Lampa a Balkón od Antonína Jiráta. Díla byla vytvořena v období celostátní karantény, kdy jsme zpravidla veškerý svůj čas trávili ve svých příbytcích a případně v přilehlých ulicích či parcích. Zdůrazňuje tak význam našeho nejbližšího okolí, o které je třeba pečovat. V nedalekém betonovém květináči se ukrývá nenápadná sádrová socha Hvězda Jana Boháče, jenž vytváří dialog se sousední vegetací a poukazuje tak na živou zeleň a její zásadní roli v městském prostředí. Do jedné z obchodních výloh byla nainstalována textilní socha Hada s dítětem od Barbory Fastrové a Johany Pošové. Umělkyně spolupracují již dlouhodobě a ve své společném díle reflektují potřebu symbiózy mezi všemi živými tvory a rostlinami.
Téměř celou pěší zónou rezonuje zvuková instalace Vojtěcha Groota Studie posunu. Podobu zvuku utvářejí mechanické vibrace objevující se v nepravidelném rytmu. Lze tak zkoumat zvuk v konkrétním prostředí i jeho výslednou formu. Poslední uměleckou intervencí je pak Light Trap od Laury Fiľákové. Po podrobném zkoumání terénu umělkyní vzniklo posezení ze slámy doplněné drobnými objekty, které svým tvaroslovím připomínají řadu živočichů. Dílo zřejmě reflektuje fakt, že už téměř nenajdeme prostředí neovlivněné lidskou činností. Kvalitní výběr umělců společně s doprovodným programem tak poskytuje možnost prožít veřejný prostor v tzv. jiném světle, kdy si každý z nás může uvědomit, že i to nejmenší úsilí jedince a následná spolupráce může výrazně přispět ke zlepšení prostředí, v němž se denně pohybujeme.

text: Andrea Vaňourková

Parter: znovuobjevený prostor Masarykovy ulice
Dům umění Ústí nad Labem (Masarykova 14, Ústí nad Labem)
5. 8.—18. 9.