Výstava Jana Merty (* 1952) v Domě umění Ústí nad Labem nazvaná Lidová škola umění tematicky vyrůstá z autorových vzpomínek spojených s obdobím jeho dospívání, které mezi lety 1966–1972 prožil v tomto městě. Představuje ale také odraz současnosti a rezonujících témat.

Vzpomínky zaseknuté v ústeckých rýhách tvoří pouze iniciační koncept výstavy, aby se prolínaly s událostmi aktuálně prožívanými. V prezentované kolekci uvozené několika juvenilními obrazy, které autor vytvořil právě v Ústí nad Labem, a také drobným konvolutem fotografií Lukáše Jasanského a Martina Poláka „dokumentujících“ Mertovy ústecké reálie, se tedy potkávají díla inspirovaná rodinným zázemím, environmentálními obavami a v neposlední řadě aktuálním ruským válečným běsněním na Ukrajině. I když se novější konflikty současného světa, kterým se Jan Merta soustředěným přemýšlením vtisknutým do linií, ploch a hloubek obrazů snaží usilovně čelit, zdají být zkušenosti jeho vyrůstání v Ústí nad Labem vzdáleny, je zřejmé, že opak je pravdou. Snad nejsilněji kontinuita rozkročená mezi těmito obdobími jeho života, vyvstává na povrch ve dvojici obrazů, jejichž ústředním motivem je nestabilní kulovitý objekt umístěný na základně tvořené jemnou drapérií, respektive tající ledovou krou. Jedná se o drobnou kresbu na papíře z roku 1970 nazvanou Sen a monumentální malbu Sen o demokracii z let 2017–2023. Pro tuto výstavu dokončený programový obraz blížící se apokalyptické environmentální i sociální destrukce, jehož prostřednictvím autor medituje nad opakovaným selháním lidské civilizace, formou citace motivu mladické črty jako by upomínal na jeho empirii spojenou s ekologickou exploatací Sudet doprovázenou dusivými toxickými mlhami povalujícími se v labském údolí. Podobně intimní malba Mobilizace (Postsuprematický rozpad smírčího kříže) z roku 2022 konfrontující odkaz ruské avantgardy s brutalitou války, kterou Rusko vede vůči spřízněnému národu, může zároveň evokovat obdobnou generační deziluzi přítomnou v atmosféře okupace Československa sovětskými vojsky prožívanou Janem Mertou během jeho ústeckého pobytu. Jak je pro tohoto autora charakteristické, výběr jednotlivých obrazů pro výstavní celek lze vnímat jako vytváření příběhu z jednotlivých slov (konkrétních pláten, kreseb či objektů) tak, aby se před divákem vyjevil jeho citlivý a zároveň nesmlouvavý komentář k tomu, co právě prožívá jak v intimitě vlastního života, tak v prudkém proudu okolního světa.

text: Michal Koleček

Lidová škola umění: Jan Mertaa
a s ním Jasanský–Polák
Dům umění Ústí nad Labem (Klíšská 1101/129a, Ústí nad Labem)
14. 9. — 25. 11.