Znovuobjevená švédská průkopnice

14. 04. 2023 | Vizuální

Nečekaná, ale o to zářivější kometa posledního desetiletí Hilma af Klint, znovuobjevená švédská průkopnice abstraktního umění, se v Olomouci představuje v rámci speciálního projektu.

V roce 2018 vidělo její výstavu Paintings for the Future v Guggenheimově muzeu v New Yorku rekordních 60 tisíc lidí. Nyní bude k vidění v Rub Gallery Olomouc projekt, který představí unikátní avantgardní sešit.

Po velkých, dnes už světoznámých, cyklech abstraktních maleb The Ten Largest, The Paintings for the Temple „diktovaných“ astrálními „průvodci a učiteli“ spiritistickým způsobem mezi lety 1907 až 1915, vsadila Hilma af Klint na mistra z masa a kostí, tehdy evropsky proslulého okultistu Rudolfa Steinera (1861–1925) a na jeho právě se rodící antroposofii. Ačkoli by se mohlo zdát, že o jejím díle již bylo řečeno vše podstatné, zůstává mnoho nejasností a mýtů právě stran jejího příklonu k antroposofii a důvodů, proč toužila proniknout do centra antroposofické umělecké kolonie ve švýcarském Dornachu.

Hilma af Klint tehdy pod vlivem hrůz Světové války začala novou fázi své intezivní práce na pomezí vědy a umění. Mezi lety 1919 a 1920 se na švédském ostrově Munsö jasnovidným způsobem nořila do přírodních říší ve snaze překonat poválečné vakuum a přivést lidstvo – jako moderní bódhisattva – k moudrosti a kráse esoterní langage des fleurs. Finální fází této práce se stal její sešit Květiny, mechy a lišejníky (1919–1920), v němž zkoumala i hmyz, stromy, drobné ptactvo, čtyři evangelisty a severské národy. Tento avantgardní sešit, dílo ležící na pomezí okultního herbáře a kontemplativního kalendáře se stovkami manter a obsahující desítky divukrásných abstraktních obrazců malovaných rostlinnými a minerálními pigmenty, vznikl meditativní prací a byl určen pravděpodobně k následné meditaci. Dnes je to její poslední dílo uložené v Dornachu.

Původní dornašský konvolut, dnes ve významných sbírkách v USA, můžeme chápat nejen jako další časovou schránku umělkyně, a to unikátně mimo své rodné Švédsko, ale především jako pokus umělkyně otevřít cestu zpátky do ráje: „Melampyrum nemorosum: Nezapomeň na rajskou nevinnost.“ (Hilma af Klint).

Výstava v Rub Gallery Olomouc představuje dornašský sešit ve snovém environmentu současného pražského umělce Marka Thera, který evokuje zahradu Eden, rozprostřenou pod plachtou a odkazující tak k námořním dějinám rodiny af Klint. Publikace k výstavě, s planovaným uvedením na dernisáž výstavy 6. října v 17 hodin, má ambici zkoumat dornašskou pozůstalost Hilmy af Klint kritickým, vědeckým způsobem v kontextu antroposofických metod poznání přírody, ale rovněž spřízněných dobových „objevů“, např. v básnickém díle českého katolického mystika Jakuba Demla (1878–1961), kresbách česko-italské futuristky Růženy Zátkové (1885–1923) a v neposlední řadě v básnickém díle Alberta Steffena (1884–1963). Součástí výstavy Garden of Eden je miniaturní salle de séance s replikou květinového oltáře spiritistických žen ze skupiny De Fem a s antroposofickým nábytkem od Felixe Kaysera. Výstavu doprovodí klavírní recitály z děl esoterické hudební avantgardy a projekce filmu Beyond the Visible – Hilma af Klint z roku 2019, která proběhne 16. června v 17 hodin. Autorem a kurátorem výstavy je David Voda a bude zahájena vernisáží 14. dubna v 17 hodin společně s klavírním recitálem Marka Keprta.