Zinscenovat Čechovova dramata nepatří mezi jednoduché počiny, jelikož tvůrci se nacházejí mezi dvěma striktními póly: buď se z představení stane trapná komedie, nebo nesnesitelná tragédie. Čechov vyžaduje střed a ani Tři sestry nejsou výjimkou.

Zinscenováním Tří sester režisér Ivan Krejčí ve spolupráci s dramaturgem Tomášem Vůjtkem opět dokazují, že ne nadarmo se ostravská Komorní scéna Aréna drží na postu nejlepších divadel v České republice. Navíc právě tento zvolený titul sedl zdejšímu hereckému souboru na míru. V hlavních rolích Zuzana Truplová (Irina), Pavla Dostálová (Máša), Tereza Cisovská (Olga), Šimon Krupa (Andrej) a Kristýna Leichtová (Nataša).

Dle režijně-dramaturgického konceptu se Tři sestry dělí na dvě části, veselou a pochmurnou, jejich předělem je hned první dějství, kdy se pořádá oslava Irinina svátku. Na jevišti diváci vidí obrovský nazdobený pokoj v dobovém stylu s několika stoly, pohovkami, křesly a klavírem, na který hraje představitelka Máši. Herci jsou oděni do formálních kostýmů vystihujících jejich charakter. Například Olga jako emancipovaná učitelka nosí kalhoty a sako, Máša, nespokojená manželka, je oblečena do černých šatů, zatímco její mladší sestra Irina je oděna do bílých, symbolizujících její nedotčenost světem. Nejvýrazněji působí Nataša, která vypadá jako maškara plná nevkusu, zvláště zpočátku, avšak později má na sobě župan, upnuté šaty s velkým rozparkem a punčochy. Zkrátka je od pohledu zřejmé, že k třem sestrám nepatří a je to typická žena ničitelka z Čechovových dramat.

Eldorádem Moskva
Na začátku představení se diváci seznamují s ruským panoptikem nešťastlivců, kteří vidí spásu svého života v odjezdu do Moskvy, avšak drama působí i přesto komicky a groteskně. Jevišti především vládne Zuzana Truplová jako Irina, jejíž životní příběh je kostrou celého dramatu. Není proto divu, že herečka užívá všech svých schopností, aby pobavila publikum. Při komunikaci s ostatními aktéry dělá různé grimasy, explicitně projevuje emoce a po hracím prostoru pobíhá potřeštěně. V kontrastu k ní stojí Tereza Cisovská se svým kultivovaným chováním. Avšak o pozornost nepřichází ani Pavla Dostálová, která v této etapě téměř nemluví, což nahrazuje neverbální komunikací. Společně s Truplovou diváky baví Štěpán Kozub jako baron Nikolaj Tuzenbach. Jak už je pro něj typické, v roli zakřiknutého mladíka se přímo vyžívá. Pohybuje se neobratně a má patetický slovní projev, který dohání až do krajních mezí. Právě díky němu a Zuzaně Truplové Tři sestry připomínají z počátku spíše šílenou komedii, než drama o neschopnosti se odpoutat od zarytých návyků.

Čas plyne pomalu
Druhá část se nese v naprosto opačné náladě. Vše je díky Nataše naruby, a to doslova. Světlo je ponuré. Nábytek dříve perfektně uklizeného pokoje leží na zemi vzhůru nohama, kupky nepořádku kryjí plachty a v tomto chaosu se ztrácí i samotní aktéři. Irininy šaty už také podléhají změnám, jsou černé a formální. Z živé komedie se najednou stává ponurá tragédie. Lze si všimnout, že i herci změnili dikci, jelikož po jevišti najednou chodí všichni pomalu, někteří se skoro nehýbají a slovní projev už také není svižný. Právě tato atmosféra pohlcuje diváky do tenze, která Třemi sestrami razantně rezonuje.

Suma sumárum výběrem tohoto Čechovova dramatu a jeho brilantním zpracováním Komorní scéna Aréna opět potvrdila své kvality, které dlouhodobě divákům nabízí. I přes bohatý repertoár nelze o Třech sestrách mluvit jinak než jako o triumfu tohoto divadla. ∞


Tři sestry
Komorní scéna Aréna (28. října 2, Ostrava)
premiéra 6. 1. • nejbližší reprízy po 5. 11. 19:30 (Divadlo Komedie, Praha) a po 26. 11. 18:30