Kdo ještě nikdy neviděl žádnou detektivku? Snad asi nikdo, jelikož tento filmový žánr patří k nejvíce populárním a žádaným mezi diváky. Avšak může každý detektivní příběh dosahovat vysoké kvality? Je divácký ohlas faktorem zaručujícím, že se nejedná o brak? To je jen pár otázek, které klade publiku divadelní inscenace „Brak 1 / Mrtvé oči“ v ostravské Staré aréně.

Není to poprvé, co se režisérka Anna Klimešová rozhodla uvést na divadelní prkna inscenaci s tematikou populárních filmových žánrů. V létě 2016 režijně spolupracovala s Pavlem Gejgušem na představení „Cesta do Ameriky“ věnovaném westernu. V případě „Braku 1 / Mrtvých očí“ se společně dramaturgem Borisem Jedinákem zaměřila na detektivku. Byť představení trvá jednu hodinu, na scéně se společně nejmenovitě prolne několik známých titulů, jako jsou Akta X, Colombo či veleúspěšné TwinPeaks. Hrají Andrea Berecková, Jan Lefner, Martin Cengy Belianský, Bára Kocmánková a Adam Joura.


Představení mimo divadelní prkna
Co takhle začít projednou představení mimo divadelní sál? Že to zní, jako by šlo o nějakou anomálii? Stará aréna zapojila do představení i svou kavárnu. Divadelní hra začíná v kavárenském prostoru, kde sedí postavy mezi hosty, kteří se zde stavili pouze občerstvit. U sálu stojí diváci plní nedočkavosti, kdy se konečně otevřou dveře. Najednou zazvoní telefon a Andrea Berecková alias reportérka Gropiová zvedá sluchátko. Po ukončení hovoru vede diváky do sálu. V ten moment se publikum ocitá ve Ztracených Úvalech, kde vraždí tajemné mrtvé oči a právě zde probíhá pohřeb jedné z nešťastných obětí. Opět zde dochází k prostorové zvláštnosti, herci, Bára Kocmánková (vdova Jalputová) a Martin Cengy Belianský (farář), tento obřad konají v prostorech hlediště. Diváci tak nemohou usednout a nenásilnou formou se po dobu pohřbu stávají součástí představení.

Tajemná hra se světlem
Scénografie podle návrhu Mikoláše Ziky je plná skromnosti a střídmého řešení využívajícího i dvou postranních vchodů do sálu. Na jevišti je pouze pověšený závěs a stolek s televizí, ve které se občas pouští ukázky ze známých detektivek nebo tematicky synchronizovaná videa s právě přítomnými aktéry, zvláště pokud jde o triky, které nelze plně provést v hracím prostoru. Hojně se zde využívá náznakových kulis, například když se postavy ocitají v lese, do pozadí je umístěno kapradí a spustí se zvuky, které asociují toto prostředí. Zároveň prostor stylizuje i tlumené světlo a s ním spojené efekty. Jak se dá v divadle zobrazit zjev pohybujících se mrtvých očí? Jednoduše. Například pomocí laseru či obráceného bicyklu, na jehož kolech jsou umístěna barevná světla. Během představení se s tímto typem světelných efektů setká divák často.

I kostýmy dle Ziky jasně stylizují danou postavu, při tom si i pohrávají s diváckým očekáváním a předsudky. Po jevišti se pohybují typické postavy z detektivek ve svém obvyklém dresscodu, jako jsou šerif, kněz, sekretářka, reportérka a záhadolog. Své hlavně činí herecký projev, který detektivku spíše paroduje, než aby ji plnovýznamově naplnil. Herci záměrně přehrávají a přehání to jak s mimikou, tak s gesty. Bára Kocmánková jako sekretářka J. J. a vdova Jalputová působí jako skutečný sexsymbol inscenace. Když je v poloze vdovy, přehnaně brečí a skuhrá, místo soucitu v divácích vyvolává smích, kterého dosahuje i jako sekretářka, jež vždy do kanceláře svého pána přichází nevhod. Její postavy stojí za mnohými vtipnými skeči a gagy „Braku 1 / Mrtvých očí“. Kocmánkovou v tomto ohledu brilantně doplňuje i Belianský jako slizce působící farář a Berecková jako reportérka Gropiová plná dětského, ale neotřelého nadšení.

„Brak 1 / Mrtvé oči“ rozhodně není typická detektivka, ale naopak se spíše dá nazvat jako detektivní komedie nebo parodie, která poukazuje na typické a osvědčené principy tohoto žánru. Nepřímo se vysmívá časté syžetové výstavbě a typologii postav, se kterou se shledáváme u většiny detektivních seriálů a filmů, zároveň však divákovi nabízí smířlivé východisko a tím je smích. ∞


Brak 1 / Mrtvé oči
Stará aréna (28. října 23, Ostrava)
premiéra 18. 11. 2017 • nejbližší repríza út 27. 2. 19:30