Úspěšný Vasilij Sigarev

Jak přežít ve městě na kraji světa?
Narodil se v roce 1977 v bohem zapomenutém městě Vrchní Salda na Urale. Život v rodném městě má velký vliv na tématiku Sigarevových dramat. V jeho divadelních hrách svádí nevinná a naivní mládež boj na život a na smrt s krutou realitou. Výsledek zápasu je vždy nejasný, ale i přesto jim zůstává to nejdůležitější – naděje a víra. Víra v lepší zítřek ve společnosti lepších lidí.

Nejznámější hrou Vasilije Sigareva je Plastelína, kterou dramatik napsal na základě vlastní zkušenosti: jeho bratr si stěžoval, že je učitelka na základní škole chodí kontrolovat na záchod, zda tam nekouří. Sigarev starší vyrobil z plastelíny mužské přirození a poradil bratrovi, ať ho vystrčí na učitelku, až bude zas slídit na záchodě. Stalo se. Spisovatelova bratra vyhodili ze školy, ten začal brát drogy a momentálně je ve vězení. Na konci divadelní hry Plastelína hlavní hrdina umírá – tak jako umřela bratrova nevinnost.

Plastelína byla zinscenována v londýnském Royal Court Theatre zaměřujícím se na současné drama a těsně spolupracujícím s ruskými dramatiky. Za tuto hru Vasilij Sigarev dostal prestižní cenu Evening Standard Award v roce 2002.

V České republice je možné shlédnout jiné Sigarevovy hry. Černé mléko a Detektor lži hraje divadelní spolek Kašpar v pražském divadle v Celetné. S tvorbou uralského autora se seznámili návštěvníci loňského Filmového festivalu Karlovy Vary, kde byl představen jeho film Volčok.

Podrobnější informace o autorovi a jeho divadelní hry v ruštině si můžete přečíst na oficiálních stránkách Vasilije Sigareva: vsigarev.ru

Poetická Olja Muchina

Všeobjímající láska
Olja Muchina se narodila v roce 1970 v Moskvě. Dramatičku inspirovalo prostředí hlavního města, v němž však nevyrůstala – jako dítě se odstěhovala s rodiči na sever Ruska. Stejně jako Čechovovy sestry i ona opěvuje Moskvu v dramatu You. Sama se v jednom rozhovoru přiznala, že účelem hry je zasít semínko lásky k hlavnímu městu Ruska do srdce každého čtenáře.

Příznačný a originální pro tvorbu Oljy Muchiny je doprovod textů fotografiemi a vlastnoručně namalovanými obrázky. Kvůli tomu si s ní nevěděli rady při přijímacím řízení na Literární institut. Nakonec byla přijata na dramaturgii.

Do češtiny byly přeloženy dvě divadelní hry Oljy Muchiny: You a Táňa, Táňa. Vydání jsou bohužel ochuzena o ilustrace. Ty najdete na stránkách autorky, www.theatre.ru/muhina.

Samotářský Jevgenij Griškovec

Monodrama
Narozen roku 1967 ve městě Kemerovo na Sibiři. Již první dramata-monology Současně a Jak jsem snědl psa autorovi přinesly velký úspěch v rodné zemi. Dramatik však neusnul na vavřínech a neustále hledá nové formy a činnosti. Jeho divadelní hry se postupem času rozvíjí a k jedinému hlavnímu hrdinovi se připojují další postavy. V roce 2004 Griškovec dokonce napsal román Rubaška (Košile). Již několik let spolupracuje s hudební skupinou Bigudi, pro níž píše texty. V poslední době se začal zabývat rovněž produkcí divadelních skupin.

V roce 2002 Jevgenij Griškovec přivezl na plzeňský divadelní festival dvě představení, ve kterých figuroval nejen jako dramatik, ale také jako herec a režisér. V příběhu Jak jsem snědl psa spisovatel popisuje vlastní zkušenosti z tříleté služby v námořní flotile. Griškovec se nezastavuje pouze u prožitých příběhů, směšných i děsivých. Další rovinou textu je úvaha o dospívání člověka – co změny provázející tento proces přinášejí a co berou. Ve druhé divadelní hře představené na festivalu se autor zabývá otázkou všesvětovou, ale stále z pohledu jedné postavy – sebe sama. V textu hry jménem Současně si hlavní hrdina uvědomuje, že v jeden okamžik se ve světě děje mnoho různorodých věcí. Někde se rodí nový život, jinde se dva lidé loučí a na jiném místě zas zuří válka…

Dramata Jak jsem snědl psa a Dialogy k Zápiskům ruského cestovatele vyšla v českém překladu v edici Současná hra českého Divadelního ústavu.

Více informací o činnostech autora lze získat na oficiálních stránkách www.odnovremenno.ru.