Strávit čtvrteční večer s člověkem v tísni možná nemusí být úplně lákavá představa. Jako u všeho se i zde naskýtá prostor pro různé interpretace a jednou z nich je veřejné promítání poutavého dokumentárního filmu zakončené debatou s nevšedními hosty.

Poslední takový čtvrtek v letošním roce byl věnován Afghánistánu a zahájen promítáním dokumentárního filmu Létající draci, kterému se dostalo mimo jiné velkého ohlasu na festivalu Jeden svět. Po promítání získali svůj prostor novináři z afghánské provincie Logar na pozvání Ministerstva zahraničí. Střet kultur a skutečnost, že ani po osmi letech není Afghánistán klidným bezproblémovým místem na mapě, byly zárukou debaty provázené emocemi a radikálními názory jak ze strany diváků, tak hostů.

Kábul – moje město

Dokumentární film Létající draci vznikl jako projekt polského kameramana Jacka Szaranskiho, který měl možnost vést kurz filmové tvorby na kábulské konzervatoři. Mladí Afghánci dostali do rukou kamery a jejich úkolem bylo zaznamenat své město tak, jak jej vidí oni. Pod rukama jim tak postupně vzniklo pozoruhodné dílo, ve kterém se ukazuje zcela jiný Kábul, než na jaký jsme zvyklí z médií. Právě zprostředkování reálné skutečnosti je mimo jiné cílem humanitární organizace Člověk v tísni, která v Národní technické knihovně pořádá debatní večery s názvem Máte právo vědět. Ukázat víc, věnovat se aktuálním problémům a přiblížit různé pohledy na svět jak vizuálně, tedy prostřednictvím dokumentárního filmu, tak přímo – debatou s konkrétními účastníky a zainteresovanými lidmi.

Afghánistán v pohybu

Politickým tématům se nelze v debatě ubránit. Nejde pouze o hodnocení filmu. Právě tak, jako studenti umělecké školy, kteří tvoří své první dokumenty a zachycují tvář Kábulu v jeho nejsyrovější podobě, tuto realitu teď objevujeme i my jako publikum.

Pozvaní logarští novináři hovoří především o jednom – Afghánistán se mění. Všichni potvrzují – jak Noorulah Stanekzai, ředitel jediné soukromé rozhlasové stanice v Logaru, Asadullah Ludin, rozhlasový reportér a student literatury, a Rahmatullah Afghan, zpravodaj největší tiskové agentury, tak Tomáš Kocián, referent Člověka v tísni pro Afghánistán, že přestože pádem Talibanu boj nekončí, prochází země velkým vývojem. Přítomnost koaličních vojsk, která je ohniskem mnoha protichůdných názorů, umožnila vznik škol, infrastruktury a relativně stabilní vlády. To všechno žurnalisté zmiňují v reakci na čtyři roky starý dokument. Dnes je již Kábul jiný. Bezpečnější.

Pomoc chceme a potřebujeme

Představuje přítomnost spojeneckých vojsk v Afghánistánu pomoc nebo přítěž? Co je hlavní příčinou protahování války s terorismem? Lze vůbec Taliban někdy zcela porazit?

To jsou nejčastější otázky padající z řad obecenstva. Jakkoli hrdě pozvaná trojice působí, všichni včetně afghánského překladatele si uvědomují, jak moc důležitá je pro jejich zemi nejen humanitární, ale také vojenská pomoc západního světa. „Afghánistán byl dlouhou dobu bez centrální vlády, dnes si sám vládnout neumí a potřebuje v tomto směru pomoct,“ říká Noorulah Stanekzai. Dodává však, že si je velmi dobře vědom, že toho lze docílit pouze silnou armádou a policejním aparátem, který v Afghánistánu teprve vzniká.

Válka v Afghánistánu není afghánská válka!

Stanekzaiovi kolegové již tak optimisticky přítomnost cizích vojáků ve státě nevidí. „Tahle válka není naše. Problémy přicházejí přes hranice. Kvůli konfliktu Pákistánu a Indie umírají pouze Afghánci, nikdo jiný. Nehledě na sousedství s dalším ohniskem sváru, a to Iránem,“ prohlašuje Ludin. „I naši lidé chtějí mír, ovšem už 30 let neznají nic než válku.“

Na dotaz, zda americká vojska nesledují svou přítomností jiné cíle, než afghánskou samostatnost, všichni shodně odpovídají: nelze to vyloučit. Spekulace však nemají smysl, především je třeba, aby se jednotlivé armády domluvily na společném cíli, což je pevná afghánská centrální vláda, která zajistít bezpečí svým obyvatelům, své zemi.

Těmito slovy se loučí logarští novináři a těmito slovy končí další večer z debatního cyklu, který opět přinesl nejen odpovědi, ale i řadu dalších otázek. Je nad čím přemýšlet.

Více info na:

http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=820&gclid=CLGih8OKzp4CFYGDzAoddValrw#Scene_1

http://www.jedensvet.cz/ow/2009/index2.php?id=24&idf=15158

autor: Katarína Marešová