Režisér Andrej Zvjagincev ve svém novém filmu rozehrává dramatický příběh Nemilovaných, jenž je děsivým obrazem rozpadu rodiny a současné společnosti. Brilantní drama se postupně proměňuje v příběh detektivní a divák odkrývá více o původu nenávisti a odcizení mezi členy rodiny.

Je pozdě večer a Boris přichází domů. Z pokoje je slyšet pouze zvuk televize. Žeňa sedí na gauči s telefonem v ruce a sklenkou červeného vína. Stačí několik vteřin v přítomnosti jeden druhého a mezi Borisem a Žeňou dochází k hádce, z níž je jasné, že jejich vztah je nenávratně v troskách. Ještě ale musí prodat společný byt a pak už zbývá pouze poslední překážka v jejich cestě za novým životem. Tou je vyřešení otázky, co s jejich dvanáctiletým synem Aljošou. Ten, nespatřen, naslouchá ve vedlejším pokoji hádce svých rodičů a propuká v pláč (tenhle moment byl pro mě osobně jeden z nejbolestivějších).

Otisk doby
Dne 6. října 2017 se v kině Lucerna v rámci Be2Can festivalu odehrála česká premiéra filmu Nemilování ruského režiséra Andreje Zvjaginceva, který se pyšní mimo jiné oceněním hlavní poroty z letošního festivalu v Cannes. Nemilovaní byli zároveň vysláni Ruskem do boje o Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film. Přestože ve filmu najdeme mnoho spojitostí a odkazů k ruské společnosti (rádiová hlášení, Ženin sportovní dres), lze film považovat za univerzální výpověď dotýkající se i nás samotných.

Je sedmá večer. Usedám na své místo, nezapomínám vypnout telefon (což se několika divákům nepodaří). Sál upadá do tmy a před námi se objevuje poklidná krajina. Od počátku mě pohlcuje nepříjemný pocit, který nemizí ani při tragikomických momentech filmu. Ať už se jedná o scény z Borisovy práce nebo o scénu v luxusní restauraci, kde Žeňa večeří se svým novým partnerem Antonem.

Zatímco si Žeňa svým telefonem fotí nejen jídlo, ale i číšníka, který dolévá víno, u vedlejšího stolu se několik krásných mladých dívek hlasitě směje a namísto „na zdraví“ připíjí „na lásku a na selfíčka“. A jedno společné hned poté, v lichotivé póze a s neodolatelným úsměvem, pořizují.

Pomoc v oranžových vestách
Dějová linka se posouvá a syn Aljoša beze stopy mizí. Z dramatického příběhu jsme tak vtaženi do příběhu detektivního. Sledujeme pátrání po Aljošovi. Poznáváme Ženinu matku a odkrýváme více o jejich vztahu. Dobrovolníci v oranžových vestách prohledávají šedou, zamlženou krajinu a skrýše v opuštěných místech. Procházejí nočním sídlištěm, které je prosvíceno skrze obývací pokoje a pouliční lampy, z nichž se na nás dívá dětský obličej. Přes společnou snahu o nalezení pohřešovaného syna se však na touze Borise a Ženi odpoutat se od starého života nic nemění a žádného smíření se tak nedočkáváme.

Rozpad rodiny, krizemi zmítaná země, byrokracie, konzumerismus, sebestřednost. A zároveň touha po lásce, neboť, jak praví Anton, Ženin přítel, „bez lásky se žít nedá“. Tohle všechno, a ještě mnohem více, nám v emocionálně silném zážitku ukazují Nemilovaní. ∞


Nemilovaní (Nelyubov)
režie Andrej Zvjagincev
Rusko / Francie / Belgie / Německo, 2017, 127 min.




autorka: Jana Rosůlková