10 festivalových dnů, 6 000 akreditovaných návštěvníků, 216 filmů, 11 koncertů, 9 divadelních představení, 11 výstav, 5 udělených výročních cen Asociace českých filmových klubů a Fokus zaměřený na švédskou kinematografii. To jsou čísla mapující letošní Letní filmovou školu v Uherském Hradišti.

Pro mě si 43. ročník Filmovky připravil také jednu mohutnou kocovinu (dvě…), štěstí přinášející překvapení od ptáčků kominíčků (rehků domácích), kteří se nečekaně usídlili v místě mého noclehu, v tělocvičně, a ještě nečekaněji přímo nade mnou. Dále také mimořádný spánkový deficit, ale především filmové zážitky, dobré víno a nejlepší smažený sýr v house.

Slovo škola může působit o letních prázdninách poněkud odstrašujícím dojmem, jenže v Hradišti razí heslo „kdo se bojí, nesmí do lesa“. A jak napovídal letošní vizuál s různorodými pochutinami – to své si na Filmovce najde každý. Metafora švédského stolu nebyla náhodná. V hlavní programové sekci Fokus hrál letos hlavní roli švédský film. Důvod? Švédsko dalo přece světu zásadní věci – masové koule, Ikeu, modrooké drsňáky, švédskou trojku. A kvalitní filmografii! „Mě osobně baví přirovnat švédský film ke švédskému stolu,“ komentoval letošní ročník hlavní dramaturg Jan Jílek. „Je to soubor malých delikates, ze kterého si dokáže vybrat každý a zároveň se nikdo nedokáže přejíst,“ dodal.

Já jsem se stihl během pěti dnů zakousnout například do současného fenoménu skandinávských krimi, navštívit mladší předchůdkyni Trierovy Nymfomanky Anitu – švédskou nymfičku či se vrátit do minulosti s němými filmy – stěžejními snímky režisérů Victora Sjöströma a Mauritze Stillera. Filmy bez zvukové stopy doprovázené živou hudbou patří k oblíbeným klasikám odpoledního programu. Při plné divákově síle slibují nevšední zážitek, při únavě také útočiště pro odpolední odpočinek v kině s nejpříjemnějšími sedačkami a klimatizací, které v Uherském Hradišti najdete. Pravdou je, že vzhledem k náročnosti programu se tu a tam stane, že si film vyberete jen pro to, že se hraje v kině Hvězda.

Až moc letní
Jeden z největších kamenů úrazu letošního ročníku festivalu představovaly extrémní teploty. Letní filmová škola byla až příliš letní. Teploměr ukazoval téměř čtyřicet stupňů. Naneštěstí neklimatizované prostory a kancelářské židle nevytváří ideální podmínky pro kinematografický zážitek. Diváci tvořili DIY vějíře ze všeho, nejčastěji z Filmových listů, které si každé ráno můžete na Filmovce přečíst. Někdy to však nestačilo a člověk sebou v kině i „sekl“. Naštěstí dle závěrečné zprávy festival všichni ve zdraví přežili.

Nicméně místnosti, ve kterých se vzduch ani nehne a celkově nižší komfort některých sálů začínají představovat do budoucna skutečně problém, což si organizátoři dobře uvědomují. „Můj dík patří všem dramaturgům, kteří připravovali letošní program, můj obdiv a úcta pak všem divákům, kteří ho navzdory extrémním teplotním podmínkám aktivně, a pokud mohu soudit i spokojeně, navštěvovali,“ uvedla na závěr festivalu programová ředitelka Iva Hejlíčková. Že ani tým někdy nezvládal teplotní extrémy se ukázalo na úvodu k novému životopisnému dramatu Tom of Finland. Hejlíčkova zaskakovala za Jílka, kterého teplotní nápory onen večer zmohly. Diváci se toho příliš nedozvěděli, jelikož jak programová ředitelka přiznala, gay porno není zrovna její obor. Ale kdo jí to mohl mít za zlé. Navíc publikum rozesmála.

Oběd lepší než půlnoční svačina
Noční filmy jsem letos nevybíral úplně šťastně. Žádné opravdové delikatesy se pro mě tentokrát nepodávaly. Vezměme si třeba Wing Commander – ten film je prostě špatný. Navíc špatný způsobem, že není vtipný ani po láhvi rulandského šedého. Naopak jsem si užíval z denního programu nová díla z prostředí Visegrádské čtyřky. Ať už to byly české dokumenty Strnadovi či Svět podle Daliborka, netradiční životopisný snímek 8 hlav šílenství nebo příběh dětského dobrodružství Pátá loď, jenž získal jednu z cen na Berlinale. A můj favorit číslo jedna? O těle a duši! Nekonvenční, taktilní, odtažitý. Romance s nádherným vizuálem a prvky černého humoru. Must-see, který jde v druhé polovině září do kin. Sázkou na jistotu zůstala kolekce kraťasů nominovaných na letošní Oscary.

I když úmorná vedra dala opravdu zabrat a mně osobně se filmový program jako celek nestrefil úplně do chuti, našel jsem si v programu to své – přesně, jak slibuje švédský stůl. Letní filmová škola Uherské Hradiště potvrdila, že patří k těm nejlepším kulturním akcím, které můžete v letních měsících v tuzemsku navštívit. Festival nabízí jedinečnou možnost vidět filmy, které jinde neuvidíte, přemýšlet o nich, diskutovat. Má jednoduše své kouzlo, kterému se dá až příliš snadno propadnout. ∞


43. ročník Letní filmové školy Uherské Hradiště proběhl od 28. července do 6. srpna.