Když hodíte žábu do vroucí vody, lekne se a vyskočí. Sedí-li ve studené, kterou postupně dovedete k varu, nechá se uvařit zaživa. Aneb lidi žijící v konzumu netuší, jak konzumně se chovají. Sami o sobě říkají, jak jsou štědří, uvědomělí a laskaví a konzum odsuzují. Komedie „Pan Popper a jeho tučňáci“ je toho zářným příkladem. Kapitalistického byznysmena okouzlí šestice tučňáků natolik, že (SPOILER ALERT!) se vnitřně změní, získá zpět svoji rodinu a zachrání budovu. Paradoxně je tato rádoby poučná a dobrotivá komedie bojovnicí proti konzumu zároveň tím nejkonzumnějším odpadem, který jsem viděl.