Recenze nového alba hamburského one-man bandu

Black To Comm, Alphabet 1968, Type Records

Marc Richter z Hamburku tvoří hudbu pod značkou Black To Comm a vlastní vydavatelství Dekorder. Jeho nové album Alphabet 1968 ale vyšlo jinde – pod značkou Type, kterou vede rovněž hudebník, nedávno se v Praze představivší mistr hororového noise/ambientu Xela.

Snad proto se Richterovo album umístilo v žebříčku padesáti nejlepších alb roku 2009 časopisu Wire, který je jinak poměrně anglocentrický (s japonskou úchylkou). Novinka Black To Comm je zkrátka dalším krokem na Richterově cestě po krásách zvukových ready mades a bzučivých drones, tentokrát rozděleným do kratších, i když mnohdy spojených „písní“.

V krátkých skladbách o stopáži necelé dvě až jedenáct minut zazní plně integrované nostalgicky praskající orchestry z gramodesek, akustické i analogové klávesy i Richterův „kuchyňský gamelan“. Novinkou jsou jednoduché, repetitivní a libé party akustické kytary a klavíru – v podobných chvílích Black To Comm připomíná vzdušnou tvorbu Andrewa Lilese (mj. Nurse With Wound), jinak je ale zcela svůj. A jeho vysoký výhřevný koberec utkaný z hebkých zvuků potěší milovníky ambientu i žánrů odvozených z industriálu. Do zimy ideální.