Hudebních klubů v Praze není málo. Když ale chcete za večer slyšet více DJs a nezůstávat před jedním pódiem, tak se jejich výběr zužuje. A když k tomu přidáte ještě hudební nároky, tak máte výběr skoro jasný.

Tři patra, v každém bar. Několik DJs na line-upu a propojení podobných stylů. To je nabídka sobotní noci, která se neodmítá. Taková s názvem Republic Artists proběhla 14. 2. v klubu Chapeau Rouge. Londýnský techno & house, garage acid kolektiv Republic Artists tentokrát do Chapeau přivezl svoje černé koně i mladou, pěkně kyselou krev. Největším lákadlem byl minimalistický sound techna a housu Jacoba B. Tenhle mladý producent neopomněl minimalistické groovy z jeho před rokem vydaného EP Mushrooms. A šel mnohem hlouběji. Ostatně – v Chapeau nehrál prvně. Dvě hodiny ukazoval, že umí.


Dalším hráčem britského kolektivu byl Nick Elia. Ten si třetí patro pražského undergroundu podmanil svými beaty velmi snadno. Plný plac dostal lekci techna, na které se zůstává až do konce. Nejvíc mě bavila atmosféra, kterou si vytvořil za svými zády. Před sebou měl plac tančících lidí a za pódiem si takovou soukromější party užívali dost na pohodu jeho kámoši a další DJs. Nick Elia videoprojekci vážně nepotřeboval. Stačilo pozorovat tohle dění přímo za ním. Nebo si jednoduše užít napojení na jeho beaty a vytvořit si v hlavě videoprojekci vlastní. Já jsem se při jeho hraní procházela pobřežím Londýna, těsně po dešti. Jeho kyselost se obtiskla do groovů, takže cítit ji nebyl problém. Při takových skoro dvou hodinách tance jsem opravdu ocenila skvěle fungující vzduchotechniku. Pocit takového komfortu z jiných klubů moc neznám. Poslechla jsem si i další jména z kolektivu fungujícího bezmála osm let. Zajímalo mě, koho dál nám Britové přivezli. Za noc se v prvním patře prostřídali Arturo Legorreta, Astra & André a Ezwell. Tam tancovat moc často nezůstávám, protože je to místo, kde se spíš posedává a popíjí. Takže se těším, až se tahle mladá kyselá krev objeví i v těch nižších patrech a rozjedou to před větším placem.

Velké party, kde hraje paralelně několik DJs, mám ráda. Ale když hraje souběžně tolik dobrých, tak volím jednoho a toho si užiju delší dobu. Nebaví mě instantní zážitky a minimalistický žánr jako techno vyžaduje delší napojování. Neužila jsem si proto celou Thomas Tesla session a ani tu od Lucas Hulan. Ti hráli v prvním patře před a po Jacobovi B. Není to ještě ani zdaleka výčet všech jmen. Ludwig Spatz z Paříže by se rozhodně taky neměl opomenout. Chapeau dá Republic Artists opět prostor 18. dubna a samozřejmě na všech třech patrech. Přijede berlínský Agent! a live zahraje i Arthur Keen. Na závěr musím sdělit, že únorový večírek se opět povedl. Chapeau to umí. Jediné, co mě vždycky překvapuje je, že v klubu většina návštěvníků jsou snad vždy turisté. Kam chodí ti mladí z Prahy? Přeci všichni nemrznou venku před Neone? º


text: Alexandra Třešňová