Kolektivní opojení samotou
Jen málo hudebnic vystřelilo za poslední rok ke hvězdám tak výrazně jako francouzská zpěvačka Zaho De Sagazan.
V lednu 2024 hrála na showcasovém festivalu Eurosonic, letos tam už působila jako porotkyně hodnotící jiné hvězdy na vzestupu. Její tvorba už možná zdolala nejeden milník, zamiloval si ji i magazín Vogue, zároveň ale jakoby blyštivosti velkého světa showbyznysu vzdorovala. V čem spočívá její kouzlo?
Když loni na ceremoniálu filmového festivalu v Cannes zpívala Bowieho klasiku Modern Love, přivedla Gretu Gerwig k slzám. A režisérka Barbie není jedinou, která na koncertě Zaho de Sagazan zažila něco podobného. Na setkání s tímto jedinečným hlasem se totiž nedá zapomenout. Teď se autorka strhující a dojemné nahrávky La Symphonie des éclairs poprvé představí i u nás. „Můj kreativní proces začíná samotou. Nedokážu skládat, když jsem obklopená lidmi,“ říká.
Její začátek byl stejně tak nenápadný jako raketový. Když v roce 2023 vyšlo album La Symphonie des éclairs, měla za sebou první vystoupení a renomé naprosto uhrančivé zpěvačky. Necelý rok a půl poté už je album bráno za fenomenální příspěvek nejen do kánonu francouzského šansonu a vychází v rozšířené verzi. A tak se není čemu divit, že během roku 2023 odehrála přes sto vyprodaných koncertů a zakončení pařížské olympiády ozdobila svou interpretací ikonické skladby Sous le ciel de Paris. „Můj tvůrčí proces je dlouhý, velmi dlouhý. Mám to tak ráda, strávit hodiny nad jedinou větou. Miluju, když si při skládání můžu dát načas.“
Když jí bylo třináct let, objevila tvorbu Toma Odella a schopnost hudby ponořit během chvíle posluchačstvo do smutku a záhy ho utěšit. Dekádu poté s Odellem nahrála srdceryvné duety včetně zbrusu nové skladby Old Friend. „Jsem tou kamarádkou, které se ozvete, když se potřebujete tři hodiny vypovídat,“ říká Zaho de Sagazan, která nejprve plánovala životní dráhu zdravotnice, než našla své poslání a naplnění v umělecké tvorbě. A jakkoliv pateticky to může znít, její debutová deska – oceněná mimo jiné čtyřmi výročními French Music Awards – má opravdu hojivé schopnosti a její autorka nadání promlouvat ke každému z nás jako ta nejbližší duše.
Její schopnost navodit pocit dokonalé blízkosti je výsledkem promyšlené práce, ale samozřejmě i přirozené empatie. „Jsem trochu control freak. Od skládání u piána, přes mix, mastering, klipy, jsem v tom ponořená až po uši. Chci to mít pod kontrolou, protože to jsou moje písničky, moje děti, je důležité, aby na mém názoru záleželo,“ říká s tím, že složitější je pro ni píseň dokončit, nikoliv přijít s prvním veršem, výchozím motivem. „Říct si, že mám hotovo, to je ta nejtěžší část.“ Pokud jde o její tvůrčí dráhu, ta je naopak teprve na začátku.
text: Viktor Poláček
Zaho De Sagazan
ARCHA+ (Na Poříčí 26, Praha 1)
so 8. 3. 20:00