Lidskost z drogerie
Kde je skutečná hranice mezi lidskostí skutečnou a lidskostí, kterou nám diktují současné trendy? Vše, co se týká osobní hygieny a životního stylu, od kompletní depilace až po asistovanou ekologickou sebevraždu, nám vysvětlí poslední projekt britské kapely Tiger Lillies.
Bestiální černý humor, vulgarismy, osudy prapodivných lidí na okraji společnosti. Tiger Lillies balancují na okraji kabaretu, teatrálního hospodského řevu, punku a grotesky. V pražském Divadle Archa rozhodně nejsou nováčky, odehráli zde několik koncertů (pokud se tak vůbec jejich kabaretním večírkům dá říkat) a letos poprvé sebrali hozenou rukavici v podobě nabídky ředitele divadla zahrát své vlastní autorské divadelní představení. Dramaturgie projektu se ujal Ir Jocelyn Clarke, režie pak Jiří Havelka, protože, podle vlastních slov, má nervy ze železa a zvládne i osobnost Martyna Jacquese, frontmana kapely, který prý neodehraje žádné představení dvakrát stejně a na jevišti neustále vymýšlí nové gagy.
Clarke postavil proti obhroublosti a sprostotě Tiger Lillies ideu dokonalosti těla, etikety a přísných společenských pravidel v osobě „moderátora“ Jiřího Zemana Sönmeze a dvou figurantů, herečky Zuzany Stavné a tanečníka Jiřího Bartovance.
Úvod?
Nikoliv. V prvních vteřinách představení je ticho a pak se zpoza předsunuté opony objeví holý zadek Martyna Jaquese. Nato členové kapely vystoupí před publikum převlečeni za prasata a odehrají první píseň, po které se konečně rozevře opona a divákům se naskytne pohled na fantastickou, sterilně bílou scénu, jenž působí jako výkladní skříň plastické chirurgie v kombinaci s luxusní drogerií. Všude leží nejrůznější hygienické pomůcky a nástroje, uprostřed dominuje zubařské křeslo, z něhož diktuje svou mantru bůh dokonalého lidství, moderátor Sönmez s vymydleným miniprasátkem Piggym na klíně. Vzezření popkulturního moderátora, warholovský účes, americký úsměv „na tři prsty“ a mesiášský projev. K tomu lehkost, s jakou mluví o výhodách využívání žen z východní Evropy k donošení dítěte, aby si bohaté ženy nemusely ničit postavu. Geniální.
Sönmez postupně provádí publikum světem perfektní hygieny, v níž nechybí depilace celého těla, klystýry, bezdotykový sex nahrazený asistovanou masturbací nebo nejnovější trendy v hubnutí.
Mezihry
Na druhé straně jeviště pak stojí tři členové kapely a v přestávkách mezi moderátorovými výstupy hrají své obskurně poetické písně s texty plnými hnisu, úchylností, blití, sraček a rouhání. Martyn Jacques si s teatrálností sobě vlastní sedá na prdící polštářek, plive do publika jídlo, prská, slintá a jeho hlas se pohybuje od nádherného falzetu přes skřeky, vřískot až po kastrátské pištění.
Pro silné žaludky
Zhruba celou první třetinu představení jsem jenom nevěřícně hleděla, co že se to tu vlastně odehrává, potom se přihlásil ke slovu můj cynický smysl pro humor a začala jsem se neuvěřitelně bavit. Vrchol nadešel někdy před koncem vystoupení, kdy moderátor Sönmez začal s úsměvem vysvětlovat, že ničit si svou image stářím je přeci nesmysl, a proto, když člověk cítí, že již není mladý, krásný a produktivní, by se měl rozhodnout pro jednu z mnoha variant asistované sebevraždy – hlavně ekologicky, samozřejmě!
Moje cynické já přímo řvalo smíchy.
Pokud si myslíte, že tento druh humoru je váš šálek čaje a nebudete mít morální kocovinu, směle do toho! Podzimní série představení je už sice passé, ale Tiger Lillies v rámci svého evropského turné navštíví Prahu na jaře znovu. Nenechte si je ujít, než podle slov Martyna Jaquese „posnídají po posledním představení dobrou opečenou slaninku a všem řeknou, že to byl Piggy“.