Ke knize debutujícího autora, nadto původně vzešlé z volnočasové zábavy, je na místě přistupovat s obezřetností. Patrik Benda však dokáže všechny obavy rychle rozptýlit.

Mezi nejrůznější literární hříčky, v nichž mezi sebou poměřují síly amatérští psavci i literární profesionálové, patří i drabble, tedy literární útvar vymezený počtem slov, kterých musí obsahovat přesně 100. Většina těchto výtvorů neopustí nejbližší okolí autora či pořadatele dané literární soutěže, na jaře se však do širší distribuce dostala kniha, která nejednoho zájemce o tento specifický útvar jistě potěší.

Pod poněkud komplikovaným a záhadným názvem Faob, Vinpike a Palčík, dubnová žeň zveřejnil své texty vzniklé v rámci každoročně se opakující literární soutěže pořádané Společností pro osvětu spisovatelů Patrik Benda, manžel spisovatelky Veroniky Bendové. Název knihy odkazuje na skutečnost, že soutěž probíhala vždy v dubnu, vlastní jména obsažená tamtéž pak odkazují na různá autorova alter ega, která si osvojil např. v rámci jiné populární zábavy, tzv. larpu. Specifikem sbírky Bendových textů je pak skutečnost, že jednotlivé drabbly na sebe navazují a tvoří tak sedm svou formou dosti svérázných povídek.

Tato návaznost je zřetelná zejména u prvních čtyř povídek, u posledních tří už poněkud slábne a v některých extrémních případech je nejspíše zřejmá jen autorovi a jeho nejbližšímu okolí. Ani drabblům obsaženým v druhé polovině knihy však nelze upřít leckdy překvapivou a ostrou pointu.

Duchovní rozměr leč v limitu

Vzhledem k autorovu zázemí (jedná se o syna předního představitele katolického disentu Václava Bendy) nepřekvapí, že v mnoha povídkách najdeme hlubší duchovní rozměr. Ten je někdy vystavený explicitně najevo (jako v úvodní povídce Kolárek za volantem, jejíž hlavní postavou je vesnický farář, který se rozhodně vypomáhat jako řidič na místní ztrátové autobusové lince, aby zabránil jejímu zrušení a tím odříznutí své farnosti od světa), někdy vyžaduje koncentrovanou četbu a ochotu nejen si popisované před očima představit, ale i vcítit se do autorova způsobu myšlení (například závěrečná povídka Comentarii de bello vitae). Z povídek reflektujících vlastní rodinnou zkušenost permanentního střetu s totalitní mocí je tento motiv nejzřetelnější ve Fragmentech totality, mezi řádky pak jasně prosvítá v Nesmrtelnosti podle Dahua Serpense, variaci na Orwellův román 1984. Kontrast různých forem odporu proti komunismu pak zachycuje vůbec nejnapínavější povídka Vraždy z prestiže, literární zpracování únosu účastníků školního výletu provedeného bratranci Barešovými v roce 1978, kteří si tímto způsobem chtěli vynutit volný odchod na Západ. Autor nicméně nezůstává uvězněn v minulosti, reflektuje i události, které byly v době psaní dané povídky aktuální. To je nejvíce patrné u Zápisků o válkách hřbitovních, vytvářených v dubnu 2021 a odrážejících tehdy čerstvou covidovou zkušenost. I o této povídce platí výše uvedené konstatování o duchovním rozměru skrytém mezi řádky, v tomto případě autor na pozadí sporů mezi zastánci klasických hřbitovů a takzvaných e-hřbitovů řeší otázku, jak se nejlépe vyrovnat se ztrátou blízkého člověka.

Od Bible k Vodníkovi

Do omezeného rozsahu jednotlivých drabblů, svázaných nadto ještě názvem a někdy i určeným žánrem zadanými organizátory, dokázal Benda zakomponovat i četné odkazy na nejrůznější klasická i popkulturní díla, od Bible přes Erbenovu báseň Vodník až po filmy typu Chata v horách. Vedle těchto snadno dešifrovatelných narážek kniha obsahuje mnohé motivy identifikovatelné jen pro čtenáře znalých detailů z autorova osobního života, hranice mezi jeho skutečnými zážitky a dnes tolik populární autofikcí nicméně zůstává dráždivě nejasná. Neznamená to však, že by tyto pasáže byly pro ostatní čtenáře nesrozumitelné, jen v daný okamžik nepostřehnou autorovo spiklenecké pomrkávání. I oni však ocení Bendovu bohatou fantazii, schopnost vytvářet nečekané asociace, v závislosti na tématu povídky sklouzávající k pečlivě dávkované ironii i k tragičnosti (ač autor ironií jinde nešetří, ve zmíněných Vraždách z prestiže se jí vyhýbá, aby nenarušila vyznění celého textu).

Hodnocení autorova svérázného debutu nelze zakončit okřídlenou formulací o udržení laťky v další tvorbě, na to se Faob, Vinpike a Palčík, dubnová žeň příliš vymyká ustáleným kategoriím a jedinečný vzorec jejího vzniku by bylo velmi obtížné s takto podařeným výsledkem zopakovat. Představuje pozvánku k úniku ze světa každodenní reality do hájemství fantazie svázané přísnými pravidly drabblu, přesto však téměř bezbřehé.

text: Martin Liška

Faob, Vinpike a Palčík, dubnová žeň
Patrik Benda
Nová vlna, Praha, 2024
182 s.