Fenomén komiksu má u českých autorů hlubokou tradici, která sahá až k přelomu 18. a 19. století, současní pokračovatelé se pak mohou pyšnit vysokou kvalitou svých děl a krásným provedením. Za téměř století vývoje komiksu prošlo toto médium proměnami, ať se už týkají obsahu, nebo formy.

„Uvažuji o komiksech jako o pohádkách pro dospělé,“ řekl v jednom z rozhovorů dnes už zesnulý Stan Lee, guru světového komiksu. Dalo by se říct, že právě díky němu a světu Marvel, který vytvořil, je komiksová kultura ve světě na vzestupu. Zatímco společnosti Marvelu podobné se mohou pyšnit ohromnou produkcí komiksů, v naší české kotlině je situace malinko jinačí.


Od ilustrace k počátkům komiksu
Český malíř Josef Lada je u většiny národa známý, avšak málokdo tuší, že nikoliv Jaroslav Foglar, ale právě Lada byl tím prvním, kdo uvedl malé obrázkové série, tedy komiksy. Už v roce 1904 přispěl Josef Lada šesti obrázky do týdeníku Švanda dudák, komiks nesl jméno Příhody pana Krátkozrakého a stal se tak prvním příspěvkem svého druhu od českého autora. Josef Lada je proslulý svou tvorbou pro děti, nutno ale dodat, že některé z obrázkových sérií mají až hororový nádech, jako třeba Transplantace na vsi, kdy jeden z vesničanů přijde o ucho, které je mu nahrazeno uchem prasečím. Své nové ucho je však nakonec nucen si znova uříznout a rozhodne se jej sníst se slovy: „Sakra, to je dobrý. Škoda, že mi tenkrát Jáchym neurazil celou hlavu.“

Český komiks měl ve svých začátcích formu časopisu, v knižních vydáních se začal objevovat až v 60. letech. Prvním z časopisů věnovaných českému komiksu byl časopis Koule, který se začal vydávat v roce 1926. V tomto časopise publikoval své série další z českých autorů, který stál u zrodu tuzemského komiksu, a to Vladislav Vlodek. Jeho příběh o přihlouplém chlapci Adolfovi se nesetkal s přílišným nadšením, ale jde o první komiks, ve kterém byly použity bubliny s textem, jak je známe dnes.

Nutno je také zmínit jednu z prvních komiksových knih a to Vandrovní knížku, Cestopisák, který v létě 1921 vytvořil Josef Váchal. V té době zrovna dokončoval malby v litomyšlském domku knihtiskaře Josefa Portmana a spolu s ním a svou tehdejší přítelkyní Annou Mackovou se vydali na čtyřdenní putování Vysočinou. Tuto pouť zachytil Váchal na pětasedmdesáti obrázcích doplněných vtipným a satirickým textem. Po dokončení daroval Váchal Cestopisák Portmanovi a po téměř sto letech ožila tato dobrodružná výprava vydáním.

Komiks v dobách válečných
Už necelých třicet let od svého zrodu se stala komiksová tradice velice bohatou, i když stále do velké míry zaměřenou pouze na dětského čtenáře, což je důvodem pro dnešní častý názor, že komiks je pouze pro děti. Vývoj tohoto média nezpomalily ani dvě světové války. Do této doby spadají autoři asi nejslavnějších českých komiksů, a to Ondřej Sekora, který stvořil dětmi oblíbeného Ferdu Mravence a který v pozdějších letech převedl své hrdiny do knižní podoby, a samozřejmě Jaroslav Folgar, který inspiroval svými v Mladém hlasateli pravidelně vycházejícími Rychlými šípy nejednoho dospívajícího chlapce. Nutno dodati, že Jaroslav Foglar byl pouze textovým tvůrcem Rychlých šípů, nezaměnitelné ilustrace byly počinem nejprve doktora práv Jana Fishera a následně ilustrátora Marko Čermáka.

Zvláštním odvětvím komiksu, které v této době vzniká, je grafický román. Česká grafička, malířka a spisovatelka Helena Bochořáková-Dittrichová patří jak v českých zemích, tak ve světě k nejdůležitějším autorkám grafického románu. Podle Národního muzea žen v umění v New Yorku to bylo právě dílo Bochořákové Z mého dětství, které vzniklo jako úplně první na světě rukou ženské autorky.

Vstříc budoucnosti
Od 60. let se český komiks vyvíjel stále rychleji a obsahově byl stále rozsáhlejší. U dětského komiksu zůstávali autoři komiksového časopisu Čtyřlístek Ljuba Štípalová a Jaroslav Němeček.
Obrovskou změnu a revoluci v komiksové tvorbě způsobil kreslíř Kája Saudek. Inspirovaný svým pobytem ve Spojených státech začal tvořit komiksy pro dospělé, rozdílnost mezi dosavadní českou tvorbou a novým popudem ze strany Saudka je propastná. Kvůli své inspiraci Západem a převažujícímu erotickému ladění byla tvorba Káji Saudka režimem zakázána, a tak se děl jako Lips Tullian dočkala veřejnost až po roce 1989. V tvorbě Káji Saudka je nutno zdůraznit komiks Muriel a andělé, který vznikl ve spolupráci se scénáristou Milošem Macourkem. Toto dílo se taktéž dočkalo svého vydání až v roce 1991 a později bylo prohlášeno za nejlepší český komiks.

Ve stejné době jako Saudkova díla vznikl i další fenomén, politicky vhodnější, a to časopis ABC, který vychází dodnes, a z hlediska komiksu jeho nejzajímavější poslední strana, na které se začaly objevovat série se zaměřením sci-fi.

Vývoj formy aneb od linie k ploše a od plochy k plasticitě
Kromě značného posunu v obsahu českého komiksu, což by se krátce dalo popsat jako „Od Ferdy Mravence k Saudkovi“, zažil český komiks vývoj i ve své formě. Zatímco zprvu byly všechny komiksy značně inspirovány něčím, co by se dalo interpretovat jako ladovská idea linií, čím více se blížily k současnosti, tím více získávaly na realističnosti. Z ideje linií se viditelně vymyká již zmiňovaná autorka Helena Bochařáková-Dittrichová, jejíž grafický román více než cokoliv jiného připomíná dřevoryty. Dalším autorem, jehož kresby se více méně liší svým provedením, je Ondřej Sekora se svým komiksem Bedříšek a Voříšek z roku 1928. Velký rozdíl – a tedy znatelný vývoj –
v sobě nese kresba dr. Jana Fishera při ilustrování Rychlých šípů, jejichž obraz se najednou stává plastickým. Stejně tak jako v obsahu, tak i v provedení přichází Kája Saudek s naprostou revolucí, již na první pohled vidíme v jeho tvorbě americký a velice moderní vliv.
Forma se sice neustále vyvíjí, ale hlavní přístup v ilustrování komiksů zůstává nadále stejný. Krása komiksu spočívá totiž v jeho jednoduchosti.

Český komiks dneška
I dnes je český komiks velice plodným polem s kvalitní produkcí. Jedním ze zvučných jmen, která se v rámci komiksové tvorby ozývají, je i český scénárista Džian Baban, který má na svém kontě společně s Vojtěchem Maškem kupříkladu knihu Ve stínu šumavských hvozdů, kterou je nutno číst s dávkou nadsázky, protože když se v jedné knize objeví společně Božena Němcová a Old Shatterhand, nezbývá nic jiného. Dalším dílem toho autora je série Monstrkabaret Freda Bruolda uvádí… aneb Tři tituly popisující osudy sovětského vědce pokoušejícího se o chobotizaci lidstva, či kniha Drak nikdy nespí, která vznikla na popud trutnovského rodáka, výtvarníka Jiřího Gruse a popisuje legendu o založení zmíněného města. Kromě pověsti Drak nikdy nespí můžeme najít jméno Jiřího Gruse ve spolupráci se Štěpánem Kopřivou u úspěšného komiksu Nitro těžkne glycerínem. Jako jeden z posledních počinů na poli komiksu jsou stále více známé a nezaměnitelné Opráski sčeskí historje.

text: Barbora Křížová