Na letošní Svět knihy Praha přijeli tři slibní evropští spisovatelé zapojení do mezinárodního projektu CELA: Gergana Galabova z Bulharska, Luis Díaz ze Španělska a Ioana Maria Stancescu z Rumunska. V rozhovoru pro Artikl mluví o inspiraci Prahou, ale také o roli překladatelů, podpoře literatury a svých přáních.


Jak si tři autoři z různých zemí jako vy sedli? Jste kamarádi? Nebo kolegové?

IMS: Bohužel jsme neměli dost času ani společných akcí na to, abychom se lépe poznali a třeba se i spřátelili. I přesto mě ohromilo, kolik talentu se skrývá ve dvou velmi mladých autorech. Byla bych ráda, kdyby vám jednou vyšla kniha v rumunštině a znovu bychom se potkali třeba v Bukurešti!

GG: Naše programy se dost lišily, takže jsme spolu moc času nestrávili, ale oba vás velmi obdivuju a upřímně doufám, že se naše cesty znovu zkříží. Byla bych víc než šťastná, kdybych vás mohla provést Sofií!

LD: Spíš kolegové. Poprvé jsme se viděli v Turíně na první akci CELA a hrozně mě těší, že jsme v Praze na veletrhu měli společnou akci!

Co nejlepšího se vám na Světě knihy stalo?

GG: Veletrh jako takový byl pro mě velmi zajímavý, protože jsem dříve pracovala pro nakladatelství, takže mě baví sledovat různé trendy na místních knižních trzích. Moje překladatelka Jitka Zárubová mi ukázala knihy nastupujících českých autorů, bylo to opravdu pozoruhodné. A debaty byly úžasné!

IMS: Už jen být na takovém veletrhu byla velká radost. Pro mě to byla hlavně příležitost poznat Kláru Našincovou, mou skvělou českou překladatelku, a navázat kontakt s různými nakladateli jak českými, tak zahraničními. S některými z nich jsem ve spojení dál a doufám, že to přinese něco konkrétního. A v neposlední řadě to byla šance být na jednom místě s některými současnými autory, které čtu a miluji. Moji přátelé v Rumunsku mi záviděli podpis, který jsem získala od Georgiho Gospodinova. Ve skutečnosti je to jeden z nejkrásnějších podpisů, jaký jsem kdy dostala.

LD: Pro mě to byla možnost navázat kontakt s lidmi a mluvit s nimi o knihách, stejně jako přednášet na univerzitě studentům, kteří mají zájem o španělskou literaturu.

Dokážete si představit, že byste někdy napsali příběh, ve kterém by vystupovala Praha? Nebo Česko jako takové?

LD: Určitě, rád bych to udělal, ale myslím, že bych potřeboval město i zemi nejdřív víc poznat. Hrozně by mě ale zajímalo, co by mě tak při psaní o jiné kultuře mohlo zaujmout – co mi nejvíc padne do oka.

IMS: Právě pracuju na knize, kde mám postavu, která byla na dovolené v Praze, jsou v ní drobné odkazy na různé turistické atrakce. Mám to město moc ráda. Objevila jsem ho v roce 2003, kdy jsem tady strávila tři týdny, a pak jsem se několikrát vrátila. Má velmi dobrou energii.

GG: Proč ne? Praha se mi opravdu líbí a určitě se sem ještě vrátím. Dokonce jsem napsala několik básní inspirovaných díly v Národní galerii – ta pro mě byla jedním z vrcholů mého pobytu.

Za Česko projekt CELA zajišťuje České literární centrum. Jak vám ve vaší tvorbě pomáhají vaše národní agentury nebo jiné instituce?

IMS: Naše rumunská organizace se ze všech sil snažila podpořit mou účast v programu. Bohužel už Rumunsko nemá kulturní institut v Praze, což by bylo velmi přínosné. Naštěstí se českých akcí zúčastnil rumunský velvyslanec, včetně těch na stánku rumunského ministerstva kultury.

LD: Ve Španělsku je to Escuela de Escritores, škola zaměřená na kurzy a workshopy pro lidi, kteří chtějí psát. Vždy se snaží propagovat každý literární úspěch, který nás potká.

GG: V Bulharsku existují určité programy Národního fondu kultury, ale v současnosti kolem toho panuje nejistota kvůli změnám ve vedení. Nedávno bohužel oznámili uzavření Národního knižního centra. Upřímně, pro kulturu v Bulharsku to není nejlepší období, ale plaveme proti proudu.

Jakou formu podpory kromě té finanční byste jako spisovatelé nejvíc uvítali?

LD: Myslím, že finanční podpora je důležitá, ale také si velmi cením literárních rezidencí. Nabízejí vám prostředí, kde můžete tvořit, aniž byste museli myslet na cokoliv jiného. Během těch týdnů prostě jen píšete. Takže kromě financí opravdu oceňuji prostor a čas na psaní.

GG: Ráda bych viděla aktivnější spisovatelskou komunitu – workshopy, setkávání, akce pro autory. Některé z našich velkých soutěží pro mladé autory slouží jako centra pro budování komunity, ale v poslední době už tolik nefungují. Bylo by skvělé, kdyby se to obnovilo.

IMS: Literárního agenta, čas jen na psaní, pozvánky na festivaly a literární rezidence. A byla bych moc ráda, kdyby mé romány byly přeloženy, a myslím, že rumunská nakladatelství by se měla více snažit o prodej práv. A když už mluvíme o přáních – moc bych si přála, aby byl podle mého prvního románu natočen film. Jedna francouzská herečka mi totiž řekla, že je to přesně ta role, kterou celý život vyhlíží. Takže čekám i na scenáristu.

Gergana Galabova (* 1998, Sofie, Bulharsko)

vystudovala Anglickou literaturu a tvůrčí psaní na Londýnské univerzitě a obor Překladatel-redaktor na Sofijské univerzitě. Její texty a překlady vyšly mj. v časopisech Literaturen vestnik, Evoliucia. V roce 2021 vyhrála Hlavní cenu 43. Celostátní studentské literární soutěže Bojana Peneva, což ji motivovalo k napsání a vydání povídek Voda za gledane (Voda na koukání). Působí jako hlavní redaktorka literární sekce kulturního webu ArtAkcia.

Ioana Maria Stăncescu (* 1975, Bukurešť, Rumunsko)

vystudovala francouzský jazyk a literaturu na Univerzitě v Bukurešti. Pracuje jako novinářka v Radio Romania International. Debutovala v roce 2020 románem Tot ce i-am promis tatălui meu (Všechno, co jsem slíbila otci), který byl nominován na cenu „Sofia Nădejde“ za ženskou literaturu v kategorii debutující prózy a stal se laureátem na Festivalu první novely v Chambéry ve Francii v roce 2021. V roce 2024 vydala svůj druhý román Tăcerea vine prima (Nejprve přichází ticho).

Luis Díaz (* 1994, Alcalá de Henares, Španělsko)

je spisovatel, novinář a kulturní manažer. Vydal knihu Hombres con un diente de leche (Muži s jedním mléčným zubem), který získal IV. cenu Irreconciliables, a Los bloques naranjas (Cihlové bloky), redigovanou Sabinou Urraca a vybranou časopisem El Cultural jako jeden z nejlepších debutových románů roku 2023.

text: Tadeáš Dohňanský