Netřeba detailně rozebírat kauzu Klinika a nosit tak dříví do lesa. Během deseti dnů působení tohoto pražského sociálně-kulturního centra se o medializaci zasloužily samy okolnosti. Samozřejmě – ty by nevznikly bez akce a reakce.

Neformální občanská iniciativa několika desítek lidí z oblasti akademické a neziskové sféry, občanského aktivismu a alternativní a autonomní kultury objednala kontejner a uklidila pět let prázdný objekt bývalé žižkovské polikliniky v Jeseniově ulici od nebezpečného odpadu. Prostor zkultivovali. A 29. 11. následně obsadili. Zabrali jej pro účely zřízení autonomního kulturního sociálního centra, které slibovalo kulturu každý den. Od zahájení Sousedskou slavností ve středu 3. 12. několik takových dnů, včetně nocí, proběhlo, a ten desátý přišli kultivovat těžkooděnci. A rovnou ranami do hlavy.

Bij a bij ho do hlavy
Se svobodnými lidmi se opravdu jedná pěstmi? Iniciativa Klinika měla od svého vzniku množství podporovatelů – dalších akademiků či lidí, kteří mají zájem vytvářet hodnoty odlišné od těch mainstreamových. Kteří chtějí vzdělávat a předávat určité hodnoty nehledě na ty cenové. Klinika chtěla nabízet nízkoprahovou kulturu založenou na DIY – tedy být soběstačná a autonomní, fungující na bázi dobrovolnosti jednotlivců. Prostor v Jeseniově ulici je majetkem státu, který budovu nijak nevyužíval, a není těžké domyslet si, jakým nejrůznějším aktivitám mohl takový prázdný objekt, který navíc nebyl dostatečně zabezpečen proti vniknutí dovnitř, sloužit za útočiště. V prvotním oparu pomáhání a chránění byli zástupci Policie ČR potěšeni, že iniciativa z vlastní invence uklízí objekt. Netrvalo ale dlouho a přišla ultimáta a termíny pro jeho opuštění. Následovala demonstrace pro zachování Kliniky, která byla podpořena bezmála tisíci lidmi. Takové množství už ukazuje společnosti zrcadlo poměrně veliké s jasným odrazem – o tuto podobu kultury je v naší zemi zájem; co více, je potřebná. Paradoxní je, že vzbuzuje takové nepochopení hlavně v Praze. Podobná autonomní centra fungují v dalších městech České republiky, ale Praha je zřejmě svým přístupem k nim stát ve státě. Podobným, poměrně atraktivním centrem i z hlediska turistického zájmu je squat Køpi 137 fungující v centru Berlína, jehož historie sahá už k začátku devadesátých let.


Subkultura ve slovníku
Proč nemůže jasně profilované centrum fungovat na autonomní bázi? Jsou to kolonky státních orgánů, ve kterých se musí pravidelně vykazovat činnost, nebo právě jejich neflexibilita? Je sociálně kulturní centrum vnímané jako squat a tedy je něčím nevhodným, co se hodí uklidit? Nebo je to jen strach ze subkultury, které není porozuměno? Bez ohledu na to, jestli by Klinika dokázala kulturní program každý den relevantně naplnit, je nutné, aby legislativa ve svobodné společnosti takové občanské aktivity nechala volně dýchat. Kultura vzniká v závislosti na společnosti, která ji utváří, a hodnotit, jaká je ta správná a která špatná, je asi stejné jako diskriminovat jednu část společnosti oproti druhé. S Klinikou za velmi krátkou dobu sympatizuje formou zveřejněných fotografií s hesly množství veřejně činných a kulturních osobností. Celý projekt Kliniky je transparentní. Ale neakceptovat ji kvůli její koncepci?

Svoboda je rozmanitost
Nepodporuji squatterství, podporuji rozmanitost společnosti, která vždy měla svou šíři. Kultura se nedá programově usměrnit nebo redukovat pouze na její libou formu, jež je někým vyhodnocena. Kultura je vytvářena sama sebou. Když bude potlačována, společnosti budou chybět její různorodé podoby, které se navzájem vymezují, ale i doplňují. Utváří celek. Každá individuální kultura může paralelně fungovat s další, když do ní nebude tou odlišnou zasahováno. V nutnosti měnit zaniká svoboda. O svobodu jsme bojovali, a teď s ní neumíme nakládat. Kultura není nemoc, která potřebuje léčit. Léčit potřebuje strach a předsudky. Proto by Kliniku měla společnost podpořit. ∞