Dva sourozenci s lehce incestním vztahem. Slib, který nedovolí odejít ani po smrti. To vše zarámované neony tokijské vykřičené čtvrti.

Téměř 140 minut leteckých pohledů na Tokio s častým použitím tilt shift optiky a průhledů do místností hodinových hotelů, heren a bordelů. Těch zbývajících pár minut více jak tříhodinové stopáže zabírají halucinace způsobené DMT, krátká předehra k vysvětlení všech těch leteckých přeletů a geniální úvodní titulky.

Pokud tedy máte náladu na halucinační trip do světa štětek, feťáků a jejich dealerů a pasáků, kupte si lístek na nejnovější film Gaspara Noé Vejdi do prázdna (natočen 2009). Ideálně do takového kina, kde si můžete bez většího rušení dojít pro další sklenici vína. Pokud jste někdy četli Tibetskou knihu mrtvých nebo alespoň víte, co je bardo, budete mít výhodu, neboť výňatky z knihy ve filmu citované třaslavým hlasem vyfetlého prorockého dealera nepatří mezi nejsrozumitelnější.

Gaspar Noé je řazen do nového směru extrémní francouzské kinematografie. V ČR byl také uveden kromě výše jmenovaného zatím jen snímek Zvrácený (2002).