V září uplyne sto let od narození Ladislava Fukse, spisovatele vysoce ceněného, ale pro dnešního mladého čtenáře možná už málo přístupného. Přitom autor Spalovače mrtvol či protitotalitní alegorie Myši Natálie Mooshabrové promlouvá i k dnešní době. V letohrádku Hvězda připravilo Muzeum literatury velkolepé připomenutí jeho díla.

První román Pan Theodor Mundstock vychází Fuksovi až v jeho čtyřiceti letech, byť o prózu se pokoušel již mnohem dříve. Příběh hrdiny obávajícího se transportu do koncentračního tábora je vynikajícím vykreslením psychiky člověka tísněného okolnostmi. Knihu o židovských osudech Mí černovlasí bratři měl již v té době napsanou, ale vyšla až později.

Ladislav Fuks se i díky chatrnému zdraví a introvertní povaze cítil být od malička vyčleněný od ostatních lidí. V pozůstalosti se zachovala strojopisná úvaha o fenoménu osamocenosti. Pisatel označuje osamocenost za „nejkrutější stav, který může člověka postihnout“. Přirovnává jej k biblickému věčnému zatracení.

Fuks se díky svým textům stal nejen uznávaným literátem, ale i znalcem a mluvčím židovské kultury, ač sám Židem nebyl. Téma rasové nenávisti a pronásledování Židů mu poskytlo příležitost k zobrazování toho, co ho jako literáta přitahovalo – lidské psychiky konfrontované s prožitky úzkosti a ohrožení.

Tísnivost, motiv zrcadel, náznaky, masky a vzpomínky – témata z jeho knih zrcadlí výstava v letohrádku Hvězda; v budově, která svým tvarem příznačně kopíruje hvězdu židovskou. Návštěvníkovi se dostane dosud největší expozice fotografií a písemností spojených s tímto autorem, ale ve vynalézavých instalacích dostane šanci se ponořit i do pocitů Fuksových hrdinů.


text: Ivan Adamovič

Protisvěty Ladislava Fukse
Muzea literatury / Památník národního písemnictví (letohrádek Hvězda, Praha 6)
21. 6. — 31. 10.