ze sbírky Oblékám si svoje tělo jako pyžamo
(Edice Mlat, Větrné Mlýny, 2026)

Oblékám si svoje tělo jako pyžamo

nejsem svoje kůže

a přece — jsem v ní

já šťastná

moje kůže nadranc

nelitujte mě

nechte si své pohledy

kéž bych byla hadicí

a svlékala bych si ji každý rok

namísto toho ji na sebe

beru každý večer

oblékám si svoje tělo jako pyžamo

vrhám se do spánku, abych ho ztratila

Smutnění

solné mapy po probuzení

moje oči dvě vyschlá moře

smutek přichází v neděli anebo ve spánku

je to normální a zdravé, říkáte každé druhé úterý

naplňuju podle Vás své potřeby truchlení

bojím se, že takhle už to bude navždycky

v šestadvaceti další z konců dětství

Piš a nedej se nikým zdržovat

žádným mužem

CEO

svým ex

celou debilní patriarchální mašinérií