Raději na mne nemluvte. Nekontaktujte mě.
Na ulici se vyhněte mým předpokládaným drahám.
Ani mě z dálky nepozorujte, abychom se náhodou
nesetkali pohledy
nebo řízením nevysvětlitelné intuice.
Nepodávejte mi ruku ani mě nelíbejte na pozdrav.
Nedotýkejte se chápavě mého předloktí.
V žádném případě mě neobjímejte.
Nedovolte, aby se setkaly plochy našich těl,
naše intimní partie nebo holá kůže.
Pokud budu prosit o slitování, nevěřte mi.
Nepropadejte panice a v klidu pokračujte v chůzi.
Důsledně se vyvarujte všech pokusů o oživení.

—

Věřil, že každá věc má své místo na zemi.
Proto všechny hrnky stavěl ouškem k půlnoci,
s jemností dovíral dveře, hladil záhyby záclon, povlečení, šatstva na ramínkách.
Vysával tvrdě.
V jeho bytě však řádila cizí bytost, uváděla do zmatku
vypočítané kosmické dráhy. Do vláken koberce
schválně kladla mikroskopické drobky, kuchyňskou desku
kontaminovala stříkanci džemu. Nadával potom
do kurev a píč.
Soudil ji a určoval tresty (klečení, švihání, pobyt v komoře),
neboť každá nepozornost mohla způsobit
fatální otřes civilizace. Nejběžnější strategií života,
četl před spaním, je parazitismus. Počet přímých obětí
se rovná asi milionu ročně.

—

Dítě neobsahuje celou věčnost,
Jak tvrdí mystici a slepé báby.
Když vymáhá okamžitou pozornost,
je zlé a vzteklé jak zimní nebe.
A rodič se zalekne, co to způsobil,
co to způsobilo, a náhle
nepoznává cizího, agresivního tvora
ve své kuchyni.
Člověk byl stvořen především z vody
a dupotu kamenných obrů.
K dítěti přibyla černá slina.
Zbytek je čekání.

ze sbírky Prosím žádné zmrtvýchvstání (Host, 2024)