Haiku o vnímání

Pro status umělce bych vraždila,
svěřila se mi mladá básnířka u švitořící Svitavy.

Já, vzav do ruky kamének, pravím:
Hleď, zdá se být nerostem,
ale věř, že i on byl jednou pevný, jak skála,
za svou věc však důsledně nebojoval,
zůstal na okraji,
snad čas od času pustil se do řeky,
jak mladé ptáče vrávoral,
jak jiřička zalétal pod vrata stodoly.

Kráčeli jsme dlouho, diskutovali.
Zrnka písku v tom chladném červnu zvonila pod nohama.

Křup,
je náš svět pro nás tím pravým?

ze sbírky Vážný román (Host, 2023)